Kateřina Havlíková

 V Litvě oficiálně začalo léto, a to festivalem růžové polévky. Podává se studená a lidé ji milují tak, že se někteří za ni dokonce převlékají.

Už skoro 130 let si obyvatelé vesnice Zalipie na jihovýchodě Polska zdobí své domy. Dnes je tam pomalováno na čtyřicet stavení, včetně stodol, studní, včelínů i plotů.

Může plakát sloužit jako okno do historie? Varšavské Muzeum plakátu dokazuje, že může. Skrze umělecká díla ukazuje povstání, politickou propagandu i každodenní život.

Suterén lublinského Domu slov pracuje s historií, tradicí i nostalgií. Od roku 1932 tu totiž sídlí tiskárna, která jako jedna z mála přežila druhou světovou válku.

Tradice spojené s obdobím od Zeleného čtvrtku do Neděle zmrtvýchvstání v polských domácnostech přežívají dodnes. Jednou z nich je svěcení velikonočních pokrmů.

Naproti Lichtenštejnskému paláci na Kampě stojí bývalá koželužna. Mnohým je známa pod jmény po bývalých obyvatelích. Říká se jí totiž Dobrovského vila nebo Werichova vila. 

Poláci na zimních olympijských hrách nezaujali jen sportovními výkony, ale také maskotem. S sebou ho přivezly polské krasobruslařky. A nyní po něm šílí skoro celý svět.

V polské metropoli můžete nezřídka narazit na divočáky, s trochou štěstí potkáte i losy nebo lišky. Nejpočetnějšími zvířecími obyvateli jsou ale volně žijící kočky. 

Začalo to jednou přízí opletenou lavičkou. Pak se z takzvaného yarnbombingu stal hit a obháčkované sloupky proslavily polskou Kawęczyńskou ulici i za hranicemi.

Říká se jim nejmenší lidé nebo děti pralesa. Pygmejové dosahují výšky kolem 140 centimetrů a v minulosti obývali převážně špatně dostupné oblasti ve středoafrickém pralese.