Jitka Englová

Natáčím reportáže, zpravodajské příspěvky a rubriku Náš příběh. Věnuji se například Národnímu parku Šumava a regionálním památkám, hlavně ale problémům obyčejných lidí.

Už na klatovském gymnáziu jsem věděla, že odsud půjdu rovnou na žurnalistiku. Pak se to ale celé tak nějak zamotalo, a ani nevím jak, najednou jsem studovala matematické metody na VŠE Praha. Hned po promoci se to zamotalo po druhé, tentokrát ovšem moc dobře vím jak, a šla jsem na mateřskou. Když jsem si po sedmi letech, dvou dětech a v nenávratno zmizelých znalostech o ekonometrii a optimalizačních procesech, hledala práci, zamotalo se to potřetí. Uvolnilo se místo v Týdeníku Klatovska. Byla jsem sice administrativní pracovnice, ale byla jsem v novinách! Tím se kruh uzavřel a já pomalu zamířila ke svému původnímu cíli.  

Přičichnuvši si k novinářské práci, jsem se po čase stala redaktorkou v Deníku, posléze jsem pero vyměnila za mikrofon a pracovala jako reportérka pro západní Čechy v soukromém rádiu. 

Od února 2013 se snažím být alespoň trošku k užitku jako redaktorka Zpravodajství Českého rozhlasu. Tady se zaměřuji hlavně na Klatovsko a mým velkým přáním je, aby nejen v tomto regionu vznikaly hlavně dobré a příjemné zprávy. 

A co je pro mě nej?  

Rodina (i když občas si pohrávám s myšlenkou reklamace), mí věrní kamarádi, náš filmový festival Fpřekrášum, film všech žánrů (vyjma hororů), knížky, časopisy o bydlení, architektura (ne že bych o ní něco věděla), hrady a jejich genius loci, naše chata na Kolinecku (z téhož důvodu), Teorie velkého třesku (směju se jen, to píšu), tanec (s čím dál větším vypětím), kvalitní čokoláda (závislost), dobré jídlo (druhá závislost), lahodné víno (doufám, že bez závislosti)!