Josef Veselý

Celý podzim roku 1577 i následující zimu strávil císař Rudolf ve Vídni a teprve začátkem března 1578 odjel na uherský sněm do Prešpurku, kde se zdržel přes měsíc. 

Rudolfův nástup na český trůn byl více než rozpačitý. Jeho korunovace v září roku 1575 vyzněla takřka jako projev neúcty ke svatováclavské koruně, natolik byla odbytá.

Rádi bychom vám nabídli také milé veršování. četnou inspiraci životu našemu modernímu, uspěchanému, hektickému nabízející. 

Zabývat se budeme cechem pijáků, zvaného též cech frantovský.

Scházíme se u dvojí tabule. Ta jedna jest prostřena pochutinami naší historie, ta druhá nebude zdaleka jen duchovní, nýbrž nalezneme na ní nejednu potěchu vlastních útrob.

„Věrní naši milí! Oznamujeme Vám, že jsme od urozenýho Viléma z Rožmberka i na místě bratra jeho Petra Voka z Rožmberka, věrnýho našeho milýho, více nežli jednou prošení.“

„Léta Páně 1535. Umřela Kateřina, královna englická, s kterou se Jindřich VIII., král englický a manžel její rozvedl.“

Z Madridu se devatenáctiletý arcivévoda Rudolf vrátil do Vídně jako příkladně katolicky vychovaný mladý muž. 

„Léta Páně 1552 se ve Wittemberce a vůkol strhlo povětří veliké s krupobitím, a ztroskotalo šraňk před bránou labskou, jímž se převírá, aby s koňmi do města cizí nemohli.“

Právě jsme dorazili do jednoho milého městečka, ležícího nedaleko řeky Oslavy na prahu Vysočiny v zemi moravské, jménem Kralice slynoucí.