Karel Klostermann: Strýček z nebe. Povídka o „vykutáleném“ strýčkovi, který si uměl zajistit péči a pozornost

Příběh z drsného Pošumaví vypráví o stejně drsné touze po penězích a jednom „vykutáleném“ strýčkovi, který věděl, jak si zajistit péči a zájem o svoji osobu.

Strýček z nebe vyšel poprvé pod názvem Cesta do nebe v časopise Národní obzor v roce 1907. O tři roky později byl text zařazen do povídkové knížky Odyssea soudního sluhy.

Rozhlasovou podobu dostala povídka na jaře 2023 ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice. Text načetl herec Jihočeského divadla Pavel Oubram.

„Kdo z těch krajin nepochází, málokdo o nich zvěděl a slýchal. Kamenitá poušť, od světa odloučená, bývalých svých lesů zbavená. Na skalnatých svazích, mezi haldami šedé ruly políčka jako dlaně, obehnaná vysokými hradbami z nanášeného kamení. Roztroušené chaloupky, bídné, chudičké, s polozborcenými šindelovými střechami. Ale v sousedství staří velikáni staré Šumavy, na jihu Boubín a Schreiner, že bys jich rukou dosáhl, zdá se ti, a na severu, v mlhovité dáli, Javorník…“

Karel Klostermann

Karel Klostermann se narodil 13. února 1848 v městečku Haag am Hausruck v Horním Rakousku. Jeho otcem byl šumavský Němec, matkou Němka z rodu šumavských sklářů. Mateřštinou jejich nejstaršího syna byla tedy němčina.

Karel Klostermann|foto:Profimedia

Německy psané povídky začal Klostermann publikovat v roce 1885 v pražském časopise Politik. O pět let později vychází jeho první a vlastně jediná německy psaná kniha Böhmerwaldskizzen. Očekávaný úspěch se však nedostavil, líčení krás Šumavy a jejích obyvatel německé čtenáře nenadchlo.

To české publikum bylo vstřícnější a nabádalo autora, aby psal v jejich jazyce. Klostermann byl jazykově dobře vybaven, ovládal řadu jazyků, psát česky pro něj nebyl problém. První česky psanou publikovanou povídkou byl Rychtářův syn.

V roce 1891 vyšel na pokračování v časopise Osvěta Klostermannův první román Ze světa lesních samot. Knižně ho nakladatel vydal v roce 1894. Klostermann píšící teprve pár let česky za něj získal výroční cenu České akademie. Stejně jako za svůj další román Za štěstím.

Jako učitel na německé reálce v Plzni byl Klostermann za svou českou literární činnost a české vlastenecké smýšlení napadán. V roce 1896 dostal kvůli udání proněmeckých kolegů za román Za štěstím dokonce ostrou úřední důtku s pohrůžkou přeložení na jinou školu.

Karel Klostermann zemřel 16. července 1923 na zámku ve Štěkni na Strakonicku. Ve Štěkni žil krátký čas už jako dítě s rodiči, když tam otec působil jako lékař. Na sklonku života se do místa, které tolik miloval, vrátil. Pochován je na plzeňském Ústředním hřbitově nedaleko kaple sv. Václava.