Lída Rakušanová

O koncernu Agrofert, druhdy přímo a od února 2017 nepřímo ovládaným Andrejem Babišem (ANO), se mezi zasvěcenci ví, že má na české poměry výjimečně schopné právníky. 

Je až symbolické, že ve výročních dnech konce druhé světové války dominuje české politické scéně nejvážnější diplomatická roztržka s Moskvou od pádu komunistické totality.

Když loni v polovině března padaly hraniční závory napříč Schengenem, pranýřovala to většina komunálních politiků v pohraničí jako relikt minulosti. 

Není se co divit, že ruský prezident Putin ve svém projevu nepřímo přirovnal Česko k malému psíkovi, štěkajícímu na mocného tygra Šer Chána z Kiplingovy Knihy džunglí.

Zatímco na politické scéně poutají pozornost šachy s ministerskými křesly a úmysl ministra vnitra jet do Moskvy pro vakcíny, hraje se o tři čtvrtě milionu lidí v exekuci.

S covidem-19 se musíme naučit žít, bude tu s námi napořád – tvrdí virologové od začátku pandemie sborem.

Příslovečnou „třtinu větrem se klátící“ připomínají na prahu Velikonoc členové vlád nejen v České republice. Otázka je, zda jim ve víru pandemie zbývá něco jiného. 

Schopnost Německa všechno perfektně naplánovat a až puntičkářsky dodržovat pravidla je ve světě příslovečná. Ukázalo se, že tahle obdivovaná vlastnost má i odvrácenou tvář.

Prezident Zeman prosazuje toho času v České republice ruskou vakcínu Sputnik i bez unijní certifikace tak úporně, že to vypadá, jako by mu snad šlo o život. 

Na tenkou koňskou žíni nechal syrakuzský vládce Dionýsos pověsit ostrý meč nad Damoklovu hlavu. Aby mu ukázal, že ani uprostřed hodokvasu nemůže být člověk klidný.