Lída Rakušanová

Evropská unie se musí víc angažovat na mezinárodní scéně. Musí se naučit vzhledem ke své ekonomické váze přebírat i politickou odpovědnost.

Když začal Miloš Zeman, opojen přímým mandátem voličů, před šesti lety bořit prezidentské tradice, netušil ani on, k čemu to povede, když opustí zvyk novoročních projevů.

Ulrike Guérotová upozorňuje, že Evropané si jsou rovni jen jako spotřebitelé – ne už ve volbách, daních nebo v přístupu k sociálním právům. Bez toho ale není demokracie.

„Vy nám zničíte planetu a pak si zemřete. Z budoucnosti mám strach.“ Tahle slova nejsou z úst Grety Thunbergové, říká je dvanáctiletý kluk z Václavic u polských hranic. 

Od chvíle, kdy na ministerstvo pro místní rozvoj dorazil audit ke střetu zájmů Andreje Babiše (ANO), létají vzduchem miliony, o které by Brusel mohl krátit ČR dotace.

Podle politoložky Ulriky Guérot si je v EU „každá okurka rovna před zákonem. Rovny jsou si i měny členských států v eurozóně. Občané EU si před zákonem rovni nejsou.“

Ruský prezident zná své pappenheimské.

Do auta VW Golf z roku 1987, jehož majitel Václav Havel se před 30 lety stal přes noc z disidenta prezidentem, si budou moci na Letenské pláni v Praze lidé přisednout.

V Evropě bude horko. Chladnému počasí navzdory. Pod praporem visegrádské čtyřky vytáhlo 16 členských států EU do bitvy o penězovod z Bruselu v letech 2021 až 2027.

Když Andrej Babiš svého času prohlásil, že by řídil stát jako firmu, zabodoval tím u svých voličů, ale kritici mu oponovali, že stát není firma.