Lída Rakušanová: Krize jako šance
Ledovce proměněné ve smrtící laviny z ledu a kamení, stoupající hladina moří, rtuť teploměrů dosahující nevídaných výšek, nelítostné sucho a hořící lesy i lidská obydlí, tornáda a ničivé záplavy: to není kino. Je to realita těchto dnů. A vědci unisono varují, že bude hůř.
V důsledku industrializace stoupla teplota na planetě od konce 19. století o 1,2 procenta a experti jsou přesvědčeni, že kritický bod, z něhož už není návratu, je hluboko pod dvěma procenty.
Čtěte také
Přírodní katastrofy sice provázely lidstvo odjakživa, ale tentokrát za to vzhledem k rychlosti a rozsahu změn nemůže příroda, nýbrž náš životní styl. Celosvětové katastrofě se dá zabránit jedině tím, že ho od základu změníme. Čas se přitom dramaticky krátí: podle dubnové zprávy expertů z celosvětového Mezivládního panelu změn klimatu je lidstvo v důsledku rychlého oteplování planety na okraji propasti už teď. Jednat je nutno okamžitě. Včera bylo pozdě.
Omezující krize
Viděno z tohoto úhlu je hospodářská krize, která se řítí na průmyslově vyspělý Západ, odpovědný za produkci většiny emisí skleníkových plynů, de facto urychlujícím katalyzátorem. Drastické zdražování energií přiměje průmysl i domácnosti automaticky k úsporám. Zvýšení cen benzínu povede, pokud možno, k přesedlání na hromadnou dopravu.
Čtěte také
Zdražení dovolených omezí letecký provoz, a tudíž i spotřebu kerosinu škodícího atmosféře. Horentní inflace učiní přítrž plýtvání potravinami, a zredukuje tudíž i chovy domácích zvířat. A akutní nedostatek fosilních paliv bude mít za následek tak rychlý rozvoj bezemisních zdrojů energie, o jakém se ochráncům přírody ještě loni ani nesnilo. A to jak ve státním, tak v privátním sektoru. Tepelná čerpadla a fotovoltaické panely jsou už teď nedostatkovým zbožím, a to topná sezóna ještě ani nezačala.
Pro budoucnost
Jistě: podstatně lepší by bylo, kdybychom tohle všechno dělali nikoli z donucení, ale z vlastní vůle. Proto, že jsme se pro všechna tato omezení, která vědci už řadu let považují za nezbytná, sami rozhodli. Kvůli budoucnosti našich dětí. Abychom jim tu zanechali planetu v obyvatelném stavu.
Zřejmé nicméně je, že vidět krizi jako šanci, a to šanci velice reálnou, je v tomto případě zaručený způsob, jak nebrat nadcházející těžké časy úkorně.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Související
-
Solární energie se vrací ve velkém a „z popelky je zase princeznou“
Stát dával dlouhá léta od fotovoltaické energie ruce pryč. Po raketovém růstu cen energií a ruské invazi na Ukrajinu se ale situace obrátila.
-
Postaví solární elektrárnu. Ublíží to Putinovi a přispěje k energetické bezpečnosti, těší investora
Jan Barta je spolumajitelem Pale Fire Capital, investiční skupiny, která se zaměřuje na technologické a internetové projekty a třeba mají i společenský přesah.
-
Když přišla krize energií, raketově vyskočil zájem o solární elektrárny, říká Sedlák ze svazu
Skokový nárůst cen plynu a elektřiny vyděsil řadu domácností i firem. Všichni tak začali přemýšlet o tom, jak energie uspořit. Cestou může být stavba pasivních domů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
