Lukáš Jelínek

Počátkem října jsem vám na tomto místě mohl líčit, jak chutné víno se rodí na stráních slovenské obce Modra. Nestane se tak.

Podle Andreje Babiše má vláda situaci pod kontrolou. Asi myslí to, že jsme na chvostu Evropy v počtu nakažených. Za námi jsou Španělsko, Černá Hora, Ukrajina a Moldávie.

Co hlava státu, to jiný styl. Známe prezidenty civilní, poddajné i dominantní. Na Slovensku zase mají prezidentku, která denně ukazuje, že dýchá spolu se svými spoluobčany.

Jana Maláčová není předsedkyní, ale jen místopředsedkyní ČSSD. Přesto je to ona, kdo udává agendu – celkem logicky, když trůní v křesle ministryně práce a sociálních věcí.

Napětí mezi jednotlivými vrstvami politiky panuje odjakživa. Jiný pohled na svět je z oken malostranských paláců a jiný ze skromných stavení na periferii.

Jestli něco Andreji Babišovi (ANO) jde bravurně, jsou to gesta, zejména ta ve volebních kampaních. Prosadit se proti němu se zdá být zatím nemožné.

„Komunikace není ideální, je potřeba komunikovat jasně a zřetelně. Já to dělám, já nejsem ministr zdravotnictví,“ uvedl ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO).

Přestože máme srpen, vláda si to špacíruje po tenkém ledě. Poté, co jsme přečkali těžké jaro, potěšilo nás relativně klidné léto s minimem omezení.

Slibem nezarmoutíš. Premiér Babiš tuto pravdu zná, a tak se nechal slyšet, že předá prezidentu Zemanovi návrh na odvolání Petra Rafaje.

K tomu, aby se ze vznešeného dokumentu stal cár papíru, zpravidla nejsou zapotřebí ani celé čtyři roky, po něž v České republice trvá volební období.