Martin Schuster

František Nedvěd během své kariéry vždy vynikal více jako interpret než autor. A nic moc se na tom nezměnilo ani ve chvíli, kdy zpřetrhal vazby se svým bratrem Janem. 

Do třetice všeho dobrého. To si nejspíš řekli producent Petr Ostrouchov a legenda českého bigbítu (a taky rockového písničkářství) Vladimír Mišík. 

V diskografii Věry Špinarové najdeme mnoho oblíbených písniček, které sklidily příznivý ohlas nejširšího publika, ačkoliv vyrostly z často velmi odlišných stylových kořenů.

Rozmáchlá, téměř až filmová melodie a mužný hlas schopný chvíli vyprávět a pak se naplno opřít do chytlavého refrénu. To je ve zkratce písnička To jsem já, ten kovboj.

Na jednom albu se sešla genialita skladeb Jara Filipa, invenčnost produkce Oskara Rószy a nezaměnitelný pěvecký projev dvou šansoniérů Richarda Müllera a Milana Lasici.

Málokterý fanda country hudby by rozporoval, že k velkému rozmachu tohoto oblíbeného žánru v našich končinách přispěla dílem zásadním kapela Greenhorns.

Jiří Korn během své kariéry kličkuje mezi žánry jako slalomář mezi brankami. Od bigbítu k estrádnímu popu, tanečním hitům, melodickým baladám, muzikálovým rolím.

Deska Ulice z roku 1981 je prostředním z tria konceptuálních alb, jimiž se skupina Olympic zkoušela přihlásit k trendu tematických desek zahraničních rockových hvězd.

V bubeníkovi Vítězslavu Vávrovi objevil zpěváka kapelník skupiny Maximum Petr Hannig. A měřeno popularitou se nespletl. Na publikum zabral recept „sympatického civila“.

Chlapecky čistý hlas Karla Kahovce se hezky pojil jak s bigbítovými nahrávkami, tak zvukem moderní country, na který se svého času úspěšně vrhl Country Beat Jiřího Brabce.