Životní motto:
Na závěr dopisů a SMS často píšu: „(S)mějte se!“ Snažím se mít a smát nejen sám, ale aby se měli a smáli všichni kolem. Úsměv je lék, kdo ho má, má obvykle i štěstí, zdraví, pohodu a báječné lidi kolem.
Co dělám v rozhlase:
Ze všech sil se snažím pomoci kolegům, aby k posluchačům Českého rozhlasu Brno dorazily potřebné informace nejen včas, ale také maximálně ověřené a zajímavě zpracované. A když je příležitost, čas od času vytvořím i nějaký ten komentář pro Český rozhlas Plus – nebo se podílím na seznamování zájemců s rozhlasovými tradicemi a taji. Včetně prohlídek naší úžasné brněnské budovy. A to až tak, že jsem dosáhl zápisu v České knize rekordů za nepřetržité provázení tímto domem po dobu dvanácti hodin bez jakéhokoli přerušení.
Před rozhlasem:
Čtěte také
Hezkých pár let v moravských tištěných médiích. Nejdříve v brněnské Rovnosti, tehdy novinách se vším všudy, s kolegy, kteří patřili k novinářským osobnostem. Pak v dnes už neexistující moravské redakci Lidových novin. A za tu dobu i několik žurnalistických ocenění. V rozhlase jsem od roku 2014, ale ani to psaní se snažím nenechat úplně stranou. S historičkou Milenou Flodrovou jsme vytvořili (snad) zajímavou knihu Brno a Brňanky, s Tomášem Kremrem zase k brněnskému rozhlasovému výročí 100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností.
Co mě baví:
Zajímaví lidé (jimiž je i spousta mých kolegů a pochopitelně přátel). A když se ti lidé nějak propojí s mými oblíbenými památkami (zdravím známé na hradech, zámcích a dalších památkách), potápěním, cestováním, kulturou, Moravou a Brnem, tak je to bonus navíc. Krom toho působím jako místopředseda Syndikátu novinářů ČR a občas také (snad) zužitkovávám své znalosti a zkušenosti vzděláváním vysokoškolských studentů – což, světe div se, také stále patří mezi věci, které mne baví.
Všechny články
-
Gagarinka v Brně a Zlín jako Gottwaldov. „Také se vám vracejí staré názvy?“ ptá se Zdeněk Junák
Je to na Gagarince. Tak tuhle větu mi před několika dny řekl jeden známý – a trošku mne tím zaskočil... Zdeněk Junák a jeho retrochvilka v Srdcovkách.
-
Existuje dnes ještě zmizík? A měli jste propisku s vyměňovacími náplněmi? Zdeněk Junák vzpomíná
Není to tak dávno, co jsme ještě samostatně kupovali náplně do propisovacích tužek v pouzdru, z něhož šlo teoreticky udělat provizorní psací potřebu...
-
Narazil jsem při úklidu na skládaný toaletní papír, také vzpomínáte? Zdeněk Junák a retro příběh
Dvě stě listů stálo korunu třicet a byly nepříjemně hladké a lesklé, že se v patřičné situaci příliš nedaly použít... Zdeněk Junák a jeho retrochvilka v Srdcovkách.
-
Odbornice na dialekty: Z hlediska nářečí je Morava výjimečná, v tuzemsku je i další zajímavé místo
Jen slunéčko sedmitečné má v našich zemích nejméně 150 variant názvu, od změny hlásek až po dvojslovná označení. Jazykovědci zkoušejí do mapování nářečí zapojit školáky.
-
Začalo to vlastně gramofonem a mikrofonem z telefonu, říká znalec rozhlasové historie
Odstartovaly připomínky sta let rozhlasového vysílání v Brně. Ale stejně tak můžeme slavit i 102. výročí, připomíná sběratel a odborník na rozhlasovou techniku.
-
Drkotání po kočičích hlavách. Bez toho se neobešel žádný výlet autem, vzpomíná Zdeněk Junák
Taky jinak vnímáte okolní svět z auta jako řidiči a jako spolujezdci? Máte najednou čas pozorovat věci kolem sebe jinak – a třeba i trošku vzpomínat...
-
Z lékárny lekárna, vzpomíná Zdeněk Junák. Kolik originálních neonových trubic ještě zůstalo?
Pokaždé, když si pustím film Světáci, objevím v něm detail, na kterém si dali tvůrci záležet... Zdeněk Junák a jeho retrochvilka v Srdcovkách.
-
Dnes bych si výkon, který v Brně udělali před 177 lety, zopakovat netroufl, říká anesteziolog
Éterovou narkózu podali v Brně pouhých 111 dnů po Bostonu. Krátce po Vídni, dříve než v Praze. Co změna přinesla a proč už se neužívá?
-
Český rozhlas Brno – vysíláme pro vás
Český rozhlas Brno je nejstarší, největší a nejposlouchanější regionální stanicí Českého rozhlasu.
-
Žvýkačky se vozily z dovolené, obaly jsme schovávali jako známky, vzpomíná Zdeněk Junák
Vytáhl jsem z knihovny knihu, kterou jsem nedržel v ruce snad třicet let. A vypadl z ní obrázek, asi tam byl jako záložka... Zdeněk Junák a retrochvilka v Srdcovkách.