Co mě přivedlo do rozhlasu?
Úplně poprvé jedna školní exkurze. V hlavě mi z ní zůstala neopakovatelná a nereprodukovatelná pasáž z pásu plného přebreptů, kterých se v tomto nádherném domě při nahrávání dopustili nositelé velkých rozhlasových a hereckých jmen. Když jsem v roce 2014 nastoupil do Českého rozhlasu Brno, toužil jsem si ten záznam v hlavě osvěžit. A nemohl jsem ho najít. Podařilo se mi to až po mnoha letech, a to naprosto nečekaně – ale tehdy jsem si řekl, že už možná do brněnského rozhlasu i patřím. Ale jinak mne sem přivedla žurnalistika, kterou jsem se zabýval i předtím. V moravské Rovnosti, tehdy novinách se vším všudy, s kolegy, kteří patřili k novinářským osobnostem. Pak v dnes už neexistující moravské redakci Lidových novin.
Můj oblíbený rozhlasový pořad/podcast:
Tahle otázka je asi trošku chyták, jestli člověk jako první uvede ty svoje pořady. Ale já se rád brouzdám vysíláním i fonotékou a přiznejme, že mám šanci si pustit i zvuky, které rozhlas odvysílal, ale autorská právě je znovu umožní veřejně odvysílat či dát na internet až za mnoho let. A po celou dobu tu o ně pečujeme, i když to málokdo ví. A pak samozřejmě nelze nemít rád ty, které si člověk mazlí. V poslední době třeba Temné letopisy moravské, které pomáhám tvořit, ale i soutěžní část Srdcovek Zdeňka Junáka. A pak vlastně všechny. Protože součástí práce editora je spolupracovat na mnoha příspěvcích, často je k nelibosti autorů vracet. Nebo si pak užít, když mají dobrý ohlas.
Kým jsem mimo rozhlas:
Práce rozhlasového zaměstnance nekončí po východu ze dveří, tam začíná. Musí vnímat, co se děje, co lidi zajímá. Ale ano, taky mám své libůstky. Rád cestuji po krásách (nejen) Moravy, občas se (či si) zapotápím. Ale svůj volný čas věnuji i výuce studentů žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, na řadě národních i mezinárodních projektů se podílím jako místopředseda Syndikátu novinářů ČR.
Koho/co rád poslouchám: Toho a to, co mne nenudí. Jsem přesvědčen, že rozhlas má být o obsahu.
Kde to mám (v Brně/na jižní Moravě) rád: Mám rád celou Moravu, těžko z ní vytrhávat třeba Veveří, Pernštejn, Uherčice a další místa. Pokaždé je co objevovat.
Kam bych se chtěl podívat?
Pokud by mi to někdo zařídil, tak do Korunní komory v katedrále sv. Víta. A pak, ale jen na chvíli, na Kerguelenovy ostrovy. Místo, na které mne upozornil František Filipovský při dabingu četníka ze St. Tropez – a které je v mnoha ohledech výjimečné včetně toho, jak negativně do něj zasáhl opakovaně člověk.
Co mi vadí: Pokaždé něco jiného, ale přitom pořád to samé.
Čtěte také
Umím: Snad i po letech v rozhlase umím psát. Nejen texty a příspěvky, ale i knihy. Kdysi to byla třeba Brno a Brňanky, kterou jsme vytvořili s Milenou Flodrovou. S Tomášem Kremrem jsme sepsali 100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností, a pak pro velký zájem 100+25 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností (což se neliší jen jedním příběhem, je to celý souhrn), další tituly následují. A zjevně také umím vyhrát pár novinářských soutěží a získat ocenění za práci, i když v poslední době to vše znám už především z pohledu porot.
Sbírám: Stále nové exponáty pro naše rozhlasové muzeum. Ale jinak je moje domácí sbírka různých věcí včetně knih velice rozsáhlá.
Všechny články
-
Hantec i hudební kapří mix. Pobavte se netradičními rozhlasovými hovory s kapry
Lze udělat rozhovor s vánočním kaprem? Nebo ho dokonce rozezpívat? Poslechněte si roztomilé hříčky na toto téma!
-
Zachránil Lidušku, sám prožil tragédii téměř antickou. Rudolf Těsnohlídek a jeho životní osudy
Jak se asi cítilo dítě, jehož otec vykonával práci rasa a likvidoval zatoulaná zvířata? Chlapec, kterému ještě při studiu zemřela maminka a před očima se mu utopil kamarád?
-
Smutné souvislosti trojhavárie formule 1 v Brně. Farinova zatáčka nese jméno po italském závodníkovi
V levotočivé zatáčce neměli stát diváci. Jenže z přírodní vyhlídky závodům přihlíželi. A Farina ji nezvládl vybrat, když dojížděl a chtěl předehnat thajského závodníka.
-
Oběti výbuchu metanu neměl kdo zachraňovat. O největším důlním neštěstí Rosicko-Oslavanska
„Dnes došlo z dosud ještě neznámých příčin k explozi plynů v jámě padochovského kamenouhelného dolu Františka, jejíž následky se dosud nedají odhadnout,“ píše se v zápisu.
-
Srdcovky vyrazily do moravské obce, kde lidé žijí „nedaleko od Trenčína“
Zdeněk Junák se s dalším dílem Srdcovek na cestách vydal ve stopách tehdy ještě britského korunního prince Charlese – do malebného Hostětína.
-
Výbuch zabíjel, ale otevřel i cestu ke slavným kasematům. Vyrostla v nich dokonce i pekárna
Z hlediska historie brněnské dominanty je to pouhá epizoda. Mohla Špilberk z velké části poničit, místo toho se její důsledky zásadně propsaly do podoby hradu a pevnosti.
-
Masakr hodiny před osvobozením. Zavražděné místní připomíná nad obcí Salaš památník
I dnes je to klidné údolí v nitru Chřibů. Název obce Salaš jako by s poetičností místa nebývale ladil. Při vstupu na místní hřbitov však zamrazí.
-
Výbuch na Tržní a jeho nevinné oběti. Explodující plyn připravil lidi o domovy i životy
Dům na nároží Tržní a Olomoucké ulice v Brně dnes působí, jako by tam stál desítky let. Tragédie, která jeho stavbě přecházela, je však pro mnoho lidí citlivá dodnes.
-
Srdcovky na cestách přivezly smích i na slavkovské bojiště. Poslechněte si speciál z Ponětovic
Dějištěm první zastávky podzimního turné Víkendových srdcovek Zdeňka Junáka se staly Ponětovice. Místní bojovali v kvízech i hádankách proti zbytku světa.
-
Let pro Rudé právo skončil tragédií vojáků. Letadlo narazilo do úbočí vrchu Bradlo v Chřibech
Byla to běžná praxe – obsah většiny novin po druhé světové válce vznikal v Praze, ale nebylo možné je tam fyzicky vytisknout a rozvést do všech končin republiky.
