Miroslav Holubec

Pokud máte možnost podívat se na internet, určitě si najděte stránky liberecké policie. Je tam k vidění videozáznam přepadení, ke kterému došlo v Novém Městě pod Smrkem. 

Zatímco někteří sportovci své volno využívají k pomoci seniorům, jeden atlet se rozhodl naopak pomoci svým bližním od jejich majetku. 

Velikonoce jsou za námi, leckdo si jich možná ani nevšiml; díky karanténě a dalším opatřením. A tak bylo možné ve městech spatřit víc policistů, než koledníků.

Schopnost okrást bližního svého v jakékoliv situaci je lidstvu vlastní. Tedy alespoň určité jeho části. A právě kvůli takovým lidem jsou tu Krimipříběhy Miroslava Holubce.

Také jste se setkali s názorem: „Tady leží něčí peněženka. Radši ji vezmu, než ji někdo ukradne.“? Díky takovému přístupu má Miroslav Holubec v Krimipříbězích  o čem psát.

V těchto těžkých časech vždy potěší, když běžný občan pomůže policii v jejich nelehké práci. I když to třeba původně neměl v úmyslu. 

Když kriminalisté v televizním seriálu řeší případ, nejvíc ze všeho pátrají po motivu pachatele.  Co přimělo tohoto zatím neznámého pachatele, aby udělal to, co udělal?

Říká se, že šaty dělají člověka. Jinými slovy – podle toho, co má kdo oblečené, poznáte, co který člověk dělá. Co ale nepoznáte, je, jak to dělá? 

Platí pravidlo, že alkohol za volant nepatří. A „volant“ je zde chápán jako symbol řízení jakýchkoliv dopravních prostředků. Tak třeba letadlo má knipl a bicykl řídítka. 

Možná si ještě vzpomenete na případ konfliktu mezi ostrahou jednoho obchodu v Semilech a seniorem mladistvého vzezření. Miroslav Holubec se k události vrací v Krimipříběhu.