Moderátoři na Vltavě

Vážený pane doktore,

napadlo mě, že bych Vás mohla oslovit s jedním problémem, který se týká Vltavy.
Nedávno jsem psala paní Haladové, šéfredaktorce Vltavy, ohledně nové moderátorky paní Hávové. Z celkem nedůležité připomínky se - alespoň pro mě - vyvinula vážná věc. Zjistila jsem totiž, že se na Vltavě nezměnila jen koncepce - na čemž jistě není nic špatného, ale že také došlo k odvolání několika schopných lidí.

Paní šéfredaktorce jsem za vzor moderátorské práce dala pana Matošku netušíc, že byl odvolán. Později jsem se od přátel dozvěděla, že nebyl jediný, že byl z Vltavy odvolán například také Miloš Doležal. Vy sám budete mít jistě lepší přehled a přesnější informace, než mám já.

Moderátorka paní Hávová opravdu nedosahuje úrovně Vltavy a její moderování Ranní mozaiky je občas až nevkusné - když například veselým hlasem informuje o bankrotech či jiných bolestech dnešní doby. Rozhodně nemám pocit, že by se výrazně zlepšovala, jak slibovala paní šéfredaktorka.

Pokud jsou mimořádně schopní moderátoři nahrazováni neschopnými, tak to je pro mě návrat časů komunistických, což mě velmi děsí, a to zvláště u Vltavy.

Chápu, že personální věci jsou složité, ale zde je celkem přehledný a zřejmý krok vedle.

Věřím, že celou věc spravedlivě posoudíte, i když to jistě nebude jednoduché.

V úctě

A. Š.

________________________________________________________________________

Vážená paní magistro,

děkuji Vám za seznámení s korespondencí, kterou jste vedla s vedením Vltavy. Dovolte, abych Vám sdělil svůj názor na předmět Vaší kritiky.

Chápu, že každý posluchač má svůj akustický ideál, takže některé hlasy mu vyhovují více a jiné méně, stejné je to s hodnocením moderátorského stylu (způsob vedení rozhovoru, ale také technické parametry, jako je tempo řeči, výslovnost atd.). Odchod oblíbených osobností nese nelibě, příchod nových často ještě neliběji. Zajímavé je, že po čase jsou ti, kteří byli původně přijímáni s rozpaky a nevolí, označováni za nepostradatelné (bohaté zkušenosti s tím mám například s posluchači Dvojky), a když mají být vystřídáni, velmi často z osobních důvodů, je to označováno za projev arogance, za likvidaci kvality apod. Ale to je spíše okrajová poznámka, která se netýká podstaty věci. K té míří moje mnohaletá zkušenost, že rozhlas je živý organismus, někoho vyčerpá, někoho neuspokojí, pro dalšího je jen odrazový můstek jinam - lidé přecházejí čerpat nové zkušenosti, zkusit si jiná prostředí a jinou práci, třeba i v Českém rozhlase, zdaleka ne všechny změny jsou motivovány rozhodnutím vedení stanice. Tak například moderátor Lukáš Matoška nebyl z Vltavy odvolán, jen - podobně jako několik dalších moderátorů - už neuvádí Mozaiku. Je možné ho slyšet přes den, kdy občasně uvádí další vltavské pořady, zároveň dostal nabídku, aby spolupracoval na dalších publicistických formátech (například by měl být v týmu, který bude od září chystat publicistický magazín Akcent). Miloš Doležal, jehož si mimochodem velmi vážím, nebyl redaktorem Vltavy, ale dramaturgem v centru Výroby a vedení stanice, jak mne informovala její šéfredaktorka, se zrušením jeho místa nemá nic společného. Bližší informace zde bohužel nemám. Samozřejmě někdy opravdu dojde k rozchodu, i to se může stát. Ale jsem si jist, že záměrem Vltavy není nahradit schopné pracovníky neschopnými. Nevidím žádný racionální důvod, proč by to někdo příčetný ve vedení Českého rozhlasu měl chtít. Navíc by se takové tvrzení asi hodně dotklo například týmu připravujícího Mozaiku, kde je řada skvělých lidí, třeba i nově příchozích. Taková paušalizace, dokonce motivovaná vzpomínkou patrně na normalizační praktiky komunistů, není namístě. Namístě je poukázat na konkrétní nešvary a chyby konkrétních lidí.

Pokud se kritika moderátorky Naděždy Hávové bude v mé agendě opakovat, bude to důvod k mému jednání s vedením stanice. To Vám mohu slíbit. Učinil jsem tak v minulosti i v jiných případech a na jiných stanicích a přineslo to konkrétní výsledky.

Se srdečným pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu