Nejvýkonnější pozemské astronomické dalekohledy jsou v ohrožení. Ruší je signály z družic a osvětlení povrchových lomů

Bylo to ze dvou důvodů. První byl, že Spojené státy v té době byly daleko před Evropou, co se týče kapacity pozemských dalekohledů. Proto si evropští astronomové řekli, že potřebují spolupracovat v týmu a přesvědčit vlády, aby postavily dalekohledy pro tento druh vědy.

A pro Jižní Ameriku se rozhodli proto, že tehdy byla jižní polokoule paradoxně málo pokrytá dalekohledy. Dnes je to přesně naopak, a podařilo se to díky ESO. Tehdy jsme se snažili dohnat Spojené státy, a šedesát let poté jsme pořádný kus před nimi.

Jasná obloha v ohrožení

Astronomové si na ESO pochvalují ideální pozorovací podmínky, obloha je v poušti pořád jasná.

Ano, ale také jsme v ohrožení. Jsou to třeba velké konstelace družic nebo světelné znečištění. Zvláště osvětlení povrchových dolů. Světelné znečištění je hrozba po celém světě, včetně severního Chile. Ovšem místa, kde máme observatoře, jsou stále ta nejlepší.

Snažíte se těmto hrozbám čelit?

Čtěte také

Až 85 % lidí žije pod světelně znečištěnou oblohou, v Evropě a Severní Americe je to ještě víc

Děláme, co můžeme, na několika frontách. I politicky. Mluvíme s vládou Chile, s místními činiteli. Máme obavy z transformace, kterou svět prochází směrem k digitálnímu světu. V Chile jsou místa, kde se těží potřebné suroviny pro elektroniku. Těžba se nebude omezovat, ale naopak poroste. Ale nemusíte svítit po celé obloze, když chcete nasvítit důl. To chceme společně probrat se všemi činiteli.

Má ESO nějaký rozhodující hlas, co se týče například regulace satelitů?

Ne, takovou moc nemáme. Ale máme status pozorovatele u některých klíčových institucí po celém světě. V mezinárodní astronomické unii jsme členy centra pro ochranu tmavé a tiché oblohy.

Čtěte také

Díky českým technikům mohou satelity do vesmíru. Jak to vypadá v jejich brněnském závodě?

Je to technická práce, konkrétně třeba vypočítáváme, jaký vliv mají satelity na pozorování, stojí to spoustu peněz, a také je v tom spousta politické práce. Je to společné úsilí napříč světem, snažíme se chránit astronomická pozorování před megakonstelacemi.

Ticho na obloze

Posluchači možná znají ochranu tmavé oblohy, ale co znamená tichá obloha?

Tichá je pro radiová pozorování. Vadí nám satelity, které poskytují rychlý internet. Principiálně by měly přenášet signál do míst, která nemají přístup k internetu. Víme, že tomu tak úplně není a že jim jde o peníze. Samozřejmě jde o radiové signály.

Problémy s tím máme dvojí. Jednak když se nějaký satelit otočí směrem k jedné z našich radiových observatoří, pravděpodobně nám spálí elektroniku. Další věc je, že radiová pásma, která používáme v astronomii, jsou velmi úzká. A satelity používají něco, čemu se říká postranní smyčky, a tím také zasahují do pásem pro astronomii. Zvyšuje se úroveň šumu a to znamená, že naše pozorování budou méně citlivá. Tichá obloha proto znamená chránit oblohu také před radiovými signály.

Mluvíme o Evropské jižní observatoři, jak velká je to infrastruktura? Když se podíváme na mapu, je na několika místech docela daleko od sebe.

Evropská jižní observatoř (ESO)|foto:Ondřej Cihlář, Český rozhlas

My teď koncentrujeme svoje velké projekty na jednom místě, a to je Paranal. Tam už máme velmi velký dalekohled, VLT. Extrémně velký dalekohled ELT bude jen dvacet čtyři kilometrů daleko, takže ho budeme ovládat z Paranalu. Soustava Čerenkovových teleskopů bude také tam.

Naší další velkou centrálou je radioteleskop ALMA ve výšce čtyř tisíc metrů. To jsou naše dvě základny. Původní observatoře na hoře La Silla se stávají základnou pro menší projekty. Ale dvě hlavní lokality pro observatoře budou Paranal pro optická pozorování a ALMA pro submilimetrový radiový režim.

A co dál? 

ELT budí velkou pozornost. Ale má ESO také další plány do budoucna, které byste rád zmínil?

Nejenom teď, ale průběžně vylepšujeme svá stávající zařízení. Každé dva roky vyvineme nový přístroj pro velmi velký dalekohled. A v ALMě jsme zahájili desetiletý rozvojový program. Roztáhneme šířku pásma, takže bude mnohem citlivější.

Vysoko na náhorní planině Chajnantor v chilských Andách, provozuje ESO (European Southern Observatory) spolu se svými mezinárodními partnery radioteleskop ALMA|foto:Petr Horálek

Je to velká investice od všech partnerů ALMy. Potrvá deset let, ale dostane ALMu na vyšší úroveň. Jestli vybudujeme nový teleskop, je to náš cíl, ale ještě nevíme, co a kdy. Protože momentálně se soustředíme na dokončení extrémně velkého dalekohledu. Spotřebujeme na něj všechny zdroje a spotřeboval by víc, kdybychom je měli.