Michael Erhart

Podle ústavního právníka dává většinový volební systém větší šanci uspět lokálně známým osobnostem. Ve výsledku vypadá horní komora jinak, než ústavodárci zamýšleli.

Na dvou desítkách míst v Česku mohli lidé o víkendu hlasovat v referendech o stavbách větrných elektráren. Až na jednu obec všechny stavbu větrníků odmítly.

„Jsme vykreslováni jako lidé, kteří se něčeho dožadují a pro společnost nemají žádný užitek. To je dehonestující,“ vadí autorce knih Vyhnání Gerty Schnirch nebo Bílá Voda.

„Protesty jsou velmi intenzivní, zároveň je překvapivé, jak studenti dokáží artikulovat své požadavky. Dokud nehořely popelnice, tak veřejnost problémy nevnímala,“ soudí.

Opozice sice vládu umí velice trefně kritizovat – stejně jako to v minulosti uměl Fico –, ale podle Vašečky nedokáže přijít s konkrétními návrhy, co dělat.

„Zatím máme kliku s počasím, ale už byly první výpadky elektřiny a půldne nešel internet. Ovšem nelze říci, že by se člověk cítil omezován ve svém životě,“ říká novinář.

V polovině září premiér Babiš (ANO) potvrdil, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce. Podle senátora Pavla Fischera (nez.) je třeba se ptát, co proti tomu vláda dělá.

Evropané jsou podle Sofi Oksanen velmi pomalí v rozhodování a nechápou, že se jich dění na Ukrajině přímo týká – ruský dron může udeřit i na jejich dvorek, když už ne tank.

„Když poklesne hodnota lidské práce a nebudete potřeba ani v armádě, tak to oslabí naši vyjednávací sílu. To považujeme za jedno z největších nebezpečí AI,“ míní vědec.

„Často od kolegů slyším, jak že mají doma vysvětlovat to, že se posílají peníze do firem českého premiéra, který rozhoduje o jejich rozdělování,“ tvrdí europoslankyně.