Helena Ludvíková

Pocházím z Jaroměře. Mým prvním důležitým učitelem flétny byl v ZUŠ Smiřice Rostislav Radvan. Poté mi na pár let osud přihrál do cesty úžasného učitele Josefa Jelínka, dlouholetého sóloflétnistu SOČRu. Ten mě připravil na Konzervatoř v Pardubicích, kde jsem absolvovala ve třídě Jaromíra Höniga a poté jsem vystudovala AMU u Radomíra Pivody. Pár soutěžních úspěchů jsem během svých studií měla, ráda na ně vzpomínám. Ale mým největším štěstím jsou mé dvě skvělé děti Toník a Helenka a manžel Pavel.

Několik let jsem byla členkou Státní opery, v SOČRu jsem od roku 2008.

Jaký je můj nástroj?
Hraji na flétnu Prima Sankyo. A na svou úžasnou pikolu, „Findovku“ po dlouholetém členovi SOČRu p. Markovi, které vdechla druhou mízu hlavička f. Mancke.

Jaký byl můj dětský sen?
Ani nevím, flétna se mi vždycky líbila. Ale hrála jsem třeba za juniory volejbal. Jako malá jsem hrála ochotnické divadlo, léta tančila v hiphopové taneční skupině, ráda jsem byla mnohokrát vedoucí na táborech, ráda jsem učila.

Co mě baví?
Děti, zahrada, rodinná setkání. Piano, vaření, hra na altovku, jízda na motorce. K poslechu jazz. Ráda hraju tenis, badminton, volejbal. České filmy, dobré víno