Ohrožený druh: ženy na ulici
Ženy bez přístřeší nemají kde spočinout. Před násilím se nemají kde schovat - často tvoří nedílný kolorit jejich každodennosti. Násilí na bezbranných na okraji společnosti by mělo být za hranou pro všechny, bohužel ale není.
O situaci žen na ulicích v Česku navíc není dostatek informací. Podle Českého statistického ústavu bylo v roce 20011 mezi lidmi bez přístřeší zhruba 21,5 % žen. Podle odhadů odborníků je ale reálně mezi lidmi bez domova žen mnohem více. Tento jev popisuje termín „skryté bezdomovectví“, říká Jitka Kolářová z organizace Jako doma, která pracuje právě s ženami bez domova.
„Lidé, které vidíme spát venku na ulici, jsou jen částí lidí bez domova. Další bydlí na ubytovnách, přespávají např. u přátel a po různu. Je to nejistý stav, není jasné, kde budete za týden, za měsíc, za půl roku,“ dodává Jitka Kolářová.
Při pátrání po násilí na lidech (a speciálně ženách) na ulici nepomohou ani policejní statistiky. „Statistiky nerozlišují, jestli je osoba s domovem, nebo bez domova. Policie přistupuje ke každému bez rozdílu pohlaví, národnosti, vyznání a bez ohledu na to, zda-li je člověk bezdomovec, či nikoliv. Policie jedná s každým bez rozdílů, ať už je pachatelem, nebo obětí,“ vysvětluje tiskový mluvčí pražské policie Jan Daněk a dodává, „osoby bez domova jsou pro policii hůře kontaktní, jelikož nemají pevnou adresu, na které se zdržují.“
Jak popisuje Aneta, která ví, jak je život bez stálého přístřeší složitý, pro ženy bez domova je těžké se před násilím ubránit: „Mnoho žen skončilo na ulici právě kvůli násilí. Bohužel, často si najdou partnera, který na nich násilí také páchá. Když si vydělávají prostitucí, jsou ohrožené dalším násilím. Nebezpečí jim může hrozit i ze strany mužů na ulici.“
Nezisková organizace Jako doma vnímá ženy bez domova nejen jako příjemce pomoci, ale také jako partnerky. Zapojuje je do různých projektů, o kterých najdete informace zde: http://jakodoma.org/co-delame/.
