Petr Šabata

Jednání o státním rozpočtu je vždy disciplína víc politická než matematická a účetní. A v aktuálních debatách o financích na příští rok to bude platit dvojnásob.

Slovenská ministryně kultury odvolala ředitele Národního divadla způsobem, který i v Česku vzbudil pozornost, ale to je jen drobná ilustrace dění v Bratislavě. 

Je společnost natolik otřesená nedalekou válkou, dopady pandemie a dalšími krizemi, že je ohrožen její vztah k demokracii? 

Jestli měl Miloš Zeman v něčem stoprocentní pravdu, byla to jeho kritika snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent při rušení superhrubé mzdy na podzim 2020.

V nadšení nad výběrem dodavatele dvou nových jaderných bloků v Dukovanech by se nemělo zapomenout na jeden obtížný domácí úkol.

Vládní koalice tahala veřejnost víc než rok za nos: výjimka ze spotřební daně na tiché víno se rušit nebude. Je to rozhodnutí věcně neobhajitelné, nemravné a zbabělé.

Slovenský ústavní sodu před pár dny zrušil jen malou část změn v trestním právu, které prosadila vláda Roberta Fica. Podstatnější než paragrafy jsou ale politické dopady.

Sestavování státního rozpočtu na rok 2025 bude ještě obtížnější než jindy. Vláda i jednotliví ministři se budou chtít blýsknout před volbami.

Kdyby dostal ministr Mikuláš Bek jako školáci vysvědčení, měl by problém s prospěchem i s chováním. Za jízdu záchranářskou uličkou na dálnici by dostal ředitelskou důtku.

Ani velcí znalci slovenské politiky v Bratislavě si netroufají předpovídat, jakým prezidentem bude Peter Pellegrini, který se v sobotu slavnostně ujal úřadu.