Petr Vizina

Vzpomínáš si, jak tenkrát…? Tahle věta je cennější než společně držený majetek. Lidská paměť je podivuhodně utkaná. Nedá se jako majetek dělit, rozplést, aby si kaž...

Vzpomínáš si, jak tenkrát…? Tahle věta je cennější než společně držený majetek. Lidská paměť je podivuhodně utkaná. Nedá se jako majetek dělit, rozplést, aby si kaž...

Je vidět z velké dálky když svítí do noci. Bývalou vysokou pec, kdysi monstrózní tavící výheň, ženoucí jiskry horkovzdušným postrkem k nebi nad začouzenou Dolní obl...

Jedna z mých oblíbených literárních scén vypadá takhle: Hlavní postava knihy, zoufalý a rozzlobený muž, vejde do baru a nechá se zmlátit od chlapa o hlavu většího. ...

Představte si, že strávíte den v uměleckém díle, kterým je elpíčko českého písničkáře. Není to nový Merta, Nohavica, Třešňák, Baumaxa ani Klus. Písničkář si říká Ar...

Představte si den v uměleckém díle, jehož tématem je radost ze zbytečností. Malá radost z malých a laciných zbytečností. Krátká radost; předchází dlouhé vyjednávání...

Představte si, že strávíte jeden den v celovečerním dokumentu Stále spolu. Přesně podle názvu – zatímco okolní společnost řeší potíž s nepřítomnými otci, s otci poh...

Sedím naproti pokladně. To zní jako esemeska ženě s dětmi, kde mě najdou. Tak tedy přesněji. Sedím v nákupním centru, naproti pokladně, vedle sebe položenou krabici...

Když lidem nedáš slušně najíst, nemůžeš od nich čekat dobrou práci, utrousil známý, když jsme procházeli kolem závodní kantýny.

Svištíme na bruslích asfaltovou cestou dolů parkem. U cesty jabloň, u jejího úpatí leží muž ve flanelové košili. Hlavu nepohodlně opřenou o kmen, zarudlý obličej, k...