Podoby a proměny kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze
V pořadu zaostřujeme na Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech, tedy na dílo architekta Josipa Plečnika. Vychází o něm nová obrazová publikace fotografa Martina Frouze a editora a faráře Zdenka Wasserbauera. Ti jsou spolu s architekty Vlado Miluničem a Jiřím Mojžíšem hosty pořadu. Mluví o knize, která zachycuje toto nevšední architektonické dílo novým pohledem i v novém světle. A zároveň je svědectvím o křesťanské komunitě na pražských královských Vinohradech.
Nová obrazová publikace Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech fotografa Martina Frouze a editora a faráře Zdenka Wasserbauera vznikala tři roky. 18. června bude v 19.30 hodin slavnostně požehnána v kryptě kostela za účasti Miloslava kardinála Vlka.
Zachycuje nevšední architektonické dílo slovinského architekta a urbanisty, v Čechách známého jako architekta Pražského hradu, Josipa Plečnika. Zároveň přibližuje život křesťanské komunity na pražských Královských Vinohradech.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v knize spatříte pohledem z vrcholů okolních budov. Uvidíte méně známé detaily z hlavní lodi kostela, netypicky osvětlená zákoutí a průhledy. Neobyčejný oltář. Netradičně a optimisticky ztvárněného Krista sochaře Damjána Pešana, který svým gestem nekárá, ale spíš zve. Při pohledu na anděly, držící skleněné věnce, umístěné blízko oltáře, si přijdou na své milovníci beuronského umění i obdivovatelé antických prvků. Zklamaní naopak budou ti, jež krásu sakrálního prostoru spojují výhradně s gotikou, či barokem.
Lidsky skromný a věřící Josip Plečnik, původní profesí kameník, fascinuje stavitele i urbanisty svým dílem v Praze, Ljublani i ve Vídni. Zdobností jeho chrám nevyniká. Je však důmyslný a technicky promyšlený. Mystický, tajemný a záhadný. Jeho pozorovatele názorově rozděluje.
Osud Kostela Nejsvětějšího Srdce Páně byl poznamenán řadou odkladů realizace projektu. Vypsání veřejné soutěže na vinohradský kostel se uskutečnilo v roce 1919. Šlo, o první důležitou architektonickou soutěž v novém státě. Po peripetiích a proměnách návrhů byl položen základní kámen 28. října 1928, k desátému výročí vzniku republiky. Vysvěcen byl 8. května 1932.
Jak bylo možné postavit tak moderní stavbu ve třicátých letech minulého století? Diví se současní stavitelé.
Adrenalinovým zážitkem je pohled ze střechy kostela na panorama Prahy. Pražský hrad, Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně – Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Pražský Hrad. Mezníky české historie. Vrchol estetiky.
Průhled skleněnými hodinami ciferníku, umístěnými uprostřed hlavní věže chrámu, je dalším nadčasovým zážitkem. Jen zvuk hodinového stroje, po minutách, hlasitě odměřuje čas našeho života. A nutí k přemýšlení o věcech, které jej přesahují.
V knize Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně najdete i texty dalších autorů: Damjana Prelovšeka, Dominika kardinála Duky OP, Miloslava kardinála Vlka, Stanislava Sousedíka, či Marie Mlady Ondrášové. Vydalo ji nakladatelství Triton.
