Světlana Witowská

„Chtěl jsem vytvořit intimní příběh o tom, do jaké míry mohlo socialistické Československo zasahovat do života svých občanek,“ vysvětluje režisér Ivan Ostrochovský.

Svoboda slova není pro Čechy bezbřehá. Podle průzkumu víc než polovina lidí souhlasí s omezením svobody slova a schvaluje omezení nenávistných projevů.

Žák poukazuje na to, že takzvaná klimatologická paměť lidí je omezená zhruba na pět let a extrémy si déle zkrátka nepamatujeme: „Naše paměť je do jisté míry selektivní.“ 

„Psům a Židům vstup zakázán – právě tato cedule na cukrárně definitivně ukončila moje dětství,“ vzpomíná spisovatelka Eva Erbenová, která přežila holokaust.

„První příznaky jsou někdy nenápadné. Ženy to často přehlíží. Začíná to psychickým znevažováním,“ popisuje Zdeňka Prokopová, která pomáhá obětem domácího násilí. 

„Člověk se v tom ztrácí a to je, myslím, jedna z nejhorších zpráv pro současný svět, že slovům, které zní z Oválné pracovny, se nedá věřit,“ upozorňuje Michael Romancov. 

„Byznys Pavla Tykače je spjatý se státem a do určité míry je pro něj klíčové, jaké politické rozhodnutí padne,“ vysvětluje novinářka, proč se pustila do série Tykačův svět.

Radikalizaci se daří na sociálních sítích a týká se i dětí a mládeže. „Extremističtí politici to ví a snaží se do tohoto prostředí infiltrovat,“ varuje politolog Michal. 

„Jsem vědec, mluvím o klimatu fakticky a s citem,“ říká výzkumník Daniel Kortus. Jeho Klimatomluva na Instagramu vyvrací mýty a nepřesnosti o klimatické změně.

„V první chvíli mě to, co stylista řekl, zamrzelo. Teď mám tu husí kůži proto, že to rozpoutalo mnohem větší vír, než bych čekala,“ přibližuje saxofonistka KJ Sax.