Je přesvědčená, že kulturní publicistika přináší relevantní a svébytné pohledy a komentáře k aktuálnímu společenskému dění. Ráda pracuje ve skupině a hledá spojnice mezi lidmi, tématy i obory. Vzrušení z novinářské praxe ji chytlo na základní škole v redakci časopisu Trhák, během bakalářského studia se aktivně podílela na vydávání revue HUMR. V roce 2020 po šesti letech skončilo její působení v magazínu Material Times, kde pracovala jako šéfredaktorka a editorka. V průběhu roku 2020 pravidelně psala pro český street paper Nový Prostor. Od léta 2020 moderuje pořad ArtCafé. Od podzimu 2020 do konce roku 2021 se na jeho podobě podílela také jako spolueditorka, v první polovině roku 2022 zastávala pozici webeditorky pořadu, v průběhu června 2023 pracovala v režimu stand-in jako editorka.
Široce pojaté vzdělání nabírala na Fakultě humanitních studií UK v Praze, na Filozofické fakultě UK se později věnovala novým médiím v kontextu subverzivní praxe (HotKarot&OpenSauce, Taboo Socket a další). Další znalosti získala v bakalářském programu Žurnalistika a mediální studia na FSS MU v Brně. Má slabost pro sibiřskou tajgu a mongolskou step. Jejím rodným krajem jsou uranové haldy na Příbramsku a panely Jižního Města. Je členkou sonického uskupení KINETICON. S Ladislavem Železným vytvořila pro Český rozhlas pásmo Biota města.
e-mail: tereza.liskova@rozhlas.cz, tejino@proton.me
Všechny články
-
Nádraží jsou křižovatky příběhů. Umělecké intervence víří prach, který na ně pomalu padá
V Česku najdeme vlaková nádraží, která za podivuhodných okolností zasáhlo kulturní a umělecké dění. Patří mezi ně i železniční stanice Moldava, Praha-Bubny a Klatovy.
-
Modř, která spojuje. Jak se modrotisk vtiskl do české, slovenské nebo japonské kultury?
Modrotisk přišel z Dálného východu, dnes patří mezi tuzemské tradiční řemeslné techniky. Co říká o naší minulosti a současnosti? Jak si stojí na Slovensku a v Japonsku?
-
Jak se svět odráží v nás a my v něm? Nejhlouběji jsme mraky. Měníme se
Máte chuť položit si nevšední otázku a hledat odpovědi mezi mraky, při běhu krajinou nebo v terénu vlastního těla? Nabízíme příležitost, tři krátká filozofická zastavení.
-
Co je vlastně design? Aktuální odpovědi nabízí kniha i praxe studia BRUT.TO
Kolik tváří má design? Může být magický nebo dokonce podvratný? Kdo se může podílet na podobě věcí, se kterými přicházíme každý den do kontaktu?
-
Když se moka konvička stane věrnou přítelkyní: Výstava Všednost odkazuje k vnímání sdílené reality
Pojem všednost nabyl za poslední pandemický rok nových rozměrů. Jak se změnil pohled na všední věci? Všímáme si lépe toho, co nás obklopuje? Co bydlí v našich domovech?
-
Naše kvalita je mísení dvou rozdílných světů, zní z rapového dua P/\ST
Dá se Senecova antická tragédie převyprávět jen pomocí rapu a beatů? Dva svéhlavé divadelníky a rappery z experimentálního pražského dua P/\ST zpovídá Hanka Malaníková.
-
Objevujte symbolické vesmíry lidových oděvů: Co o nás říkají kroje? A co skrze kroje říkáme my?
Tereza Lišková se v ArtCafé ptá svých hostů na jejich vztah k lidovému kroji a na symbolické významy, které s sebou tento specifický oděv přináší.
-
Jak se prožitá bolest vpisuje do lidských těl, šperků nebo barokních plastik?
Mohou nás gesta barokních soch dovést k soucitné meditaci? Je bolest dar? Jakou zprávu o bolesti a radosti našich dní nesou nákrční hodinky z konce 16. století?
-
Festival Uroboros: Co může design udělat pro naši lepší budoucnost?
Hanka Malaníková se ptá kurátorů Festivalu Uroboros, jak může kritický a společensky angažovaný design pomáhat v neklidné době plné nečekaných změn.
-
Naše ruiny jsou nasáklé těžkými kovy, krví i pivem. Jak je proměňuje tvořivost a přítomnost lidí?
Na ruiny se můžeme dívat jako na chátrající obrazy, které v sobě nesou příběhy minulosti i naději pro dny budoucí. Co nacházíme v jejich útrobách?