Zdeněk Zajíček

V květnu 1945 se povstalci v Českých Budějovicích dostali k vysílacímu pracovišti, které sem převezli Němci. Provizorní studio se pak stalo základem Českého rozhlasu

Rozhlasové vysílání se začalo z Českých Budějovic šířit 5. května 1945, když se chýlila ke konci druhá světová válka. Atmosféru přibližuje dochovaný záznam v archivu.

První dny vysílání budějovického rozhlasu se kryjí s koncem druhé světové války. Psal se 5. květen 1945 a situace zrála k povstání, rozbuškou se stal boj o rozhlas v Praze.

Postava českého četníka v našich moderních dějinách je podle historika vcelku nešťastná. Za druhé světové války totiž četníci museli ze své funkce spolupracovat s okupanty.

Rok 1942 byl likvidační pro židovskou komunitu v Českých Budějovicích a okolí. Z města byl vypraven transport do koncentračních táborů, nacisté také zbourali synagogu.

Jihočeská Besednice se v historii zviditelnila několikrát a zajímavé je, že nejčastěji v souvislosti s kameny. My se vydáme k zajímavému kamennému útvaru jménem Vandlička.

Říká se jim Slunovratové nebo Pohanské kameny a oba stojí na vrcholu skály kousek od vrchů Homole a Skalnatý hřbet ve výšce kolem tisíce metrů nad šumavskou obcí Strážný.

Na jaře 1945 odtikávaly poslední hodiny druhé světové války, ale němečtí vojáci se nevzdávali. Proto 17. dubna nad protektorátem vyhasly životy dvou amerických pilotů.

Jihočeskou horu Kleť si většina lidí spojuje pouze s rozhlednou a vysílačem, díky němuž se šíří i Český rozhlas. Nejvyšší vrchol Blanského lesa toho ale skrývá mnohem víc.

Zhruba před 15 lety se Jan Palkovič a jeho kamarád Ivo Janoušek začali zajímat o historii pašijových her v Hořicích na Šumavě. Mohlo za to jedno odpoledne strávené na půdě.