Zdeněk Zajíček
Natáčí publicistické příspěvky a připravuje magazín Vltavín.
Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Josef Hessoun, rodák z jihočeské vesnice Vrcovice, se na žádost krajanů stal farářem v St. Louis
Zdánlivě dva odlišné světy spojuje osoba faráře Josefa Hessouna, který se stal ve druhé polovině 19. století významným organizátorem života českých katolíků v USA.
-
Alchymistovi Edwardu Kelleymu se stala osudnou jihočeská Soběslav. Právě tady ho zatkli vojáci
Město Soběslav na Táborsku sehrálo důležitou roli v životě známého alchymisty Edwarda Kelleyho. Ten přišel do Čech z Anglie a usadil se na dvoře Rudolfa II. v Praze.
-
Unikátní hřbitov s alejí kapliček a verši na hrobech je v Albrechticích nad Vltavou
Jednou z nejvýznamnějších jihočeských románských památek je hřbitovní kostel v Albrechticích nad Vltavou na Písecku. Kolem se rozkládá malý hřbitůvek, který nemá obdoby.
-
Propisky, kam se člověk podívá. Tak by se dala popsat výstava v galerii města Rožmberk nad Vltavou
Popsat něco propiskou, to není takový problém, ale popsat propisku, to už je někdy těžší, zvlášť, když jich máte před sebou tisíce kusů.
-
V 19. století žilo poblíž kostelíka svaté Anny u Oslova asi sedmdesát obyvatel, po roce 2000 jen tři
Před polovinou 16. století byla v místě starší poustevny dokončena stavba jednolodního, pozdně gotického kostelíka svaté Anny nad řekou Otavou nedaleko Oslova na Písecku.
-
Pohřbili v Písku vampýra? Uložení ostatků muže v kostele ukazuje, že se místní obávali jeho návratu
Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice v Písku je znamenitou pozdně gotickou stavbou s některými renesančními prvky. Na počátku roku 1980 tu byl objeven kostrový hrob.
-
V pazdernách se zpracovávaly technické rostliny. Dodnes je připomínají názvy samot, lesů či rybníků
U některých obcí v republice se nacházejí samoty s názvem Pazderna. Existují také ulice, lesy i rybníky, které mají pazdernu ve svých názvech. Co to vlastně pazderny byly?
-
Střechou zdevastovaného kostela na Svatém kameni byla vidět obloha
Podle tradice se na velkých balvanech poblíž Rychnova nad Malší někdy kolem roku 1500 zjevila třem malým pasáčkům Panna Maria s Ježíškem. Později tu vznikl poutní areál.
-
Z drobného úředníčka až na pozici osobního rádce Petra Voka se vyšplhal Martin Grejnar
Jižně od Netolic můžeme při hlavní silnici narazit na renesanční statek Grejnarov, který jménem a dobou vzniku upomíná na významný rod. Grejnarové byli bohatí sladovníci.
-
Na zámku v Třeboni strávil Petr Vok poslední roky života. Dodnes je jeho neodmyslitelnou součástí
Renesanční zámek v jihočeské Třeboni je spojován s takovými jmény, jako je Petr Vok z Rožmberka, rod Schwarzenberků či Rudolf II. Právě jim jsou věnovány prohlídkové trasy.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- …
- následující ›
- poslední »
