Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
František Kříž vystavuje v rozhlase své obrazy plné barev i rekordně velkou kytaru
Obrazy hýřící barvami a dobrou náladou, ale i malby klasického rukopisu a skutečné hudební nástroje můžete po celý říjen vidět v budově Českého rozhlasu České Budějovice.
-
Také Budějovice měly Zlatou stoku. Plnila stejnou funkci jako třeboňská, ale neví se, kdo ji navrhl
Pojem Zlatá stoka si spojujeme s Třeboňskem, ale umělý tok stejného názvu tekl i okolo Českých Budějovic. Část se dochovala dodnes a dílo připomíná i ulice Na Zlaté stoce.
-
Starý zápis o dluhu v budějovickém archivu odhaluje střípek z dějin sklářství na Šumavě
Výroba skla na Šumavě má hluboké kořeny, první zmínky pocházejí ze 14 století. Přesnější údaje o jednotlivých hutích se pak někdy dají objevit na zcela nečekaných místech.
-
Budovu, kde dnes sídlí knihovna, stavěli občané v Akci Z. Odpracovali 200 tisíc hodin
„Na Lidické třídě v Budějovicích už jsou seřazeny jednotky Pohraniční stráže, Československé lidové armády a Lidových milicí.“ To zaznívá v rozhlasové reportáži ze 70. let.
-
Socha biskupa Jirsíka v roce 1939 v tichosti zmizela. Pod Černou věž se vrátila až po mnoha letech
Poslední sochou, kterou vytvořil Josef Václav Myslbek, byla podobizna budějovického biskupa Jirsíka. Stojí u Černé věže. Tedy, vlastně to není ta samá socha, a přitom je.
-
Školu ve Strýčicích postavili velmi rychle. Její honosná budova měla symbolizovat sílu Čechů
Zvonek školy ve Strýčicích na Českobudějovicku se poprvé rozezněl 28. září 1930. Přestěhovaly se do ní české školy obecná a měšťanská, které dosud měly provizorní podmínky.
-
Na Černé věži jsou nejen čtyři ciferníky, ale také zvláštní koule, která ukazuje fáze Měsíce
Když se v centru Českých Budějovic postavíte k soše pod Černou věž a zvednete hlavu, uvidíte okno se zvláštním černým krytem. V něm se velice pomalu točí černozlatá koule.
-
Slavná lenorská sklárna živila celou obec a okolí. Teď je už léta zavřená a chátrá
Sklo z Lenory sbíralo medaile, vozilo se do Anglie, Ruska, USA i Indie. Ještě počátkem 90. let skláři v šumavské obci pracovali naplno, teď je areál pohroužen do ticha.
-
Příběh perlorodek na jihu Čech a lidí kolem nich
Nejprve budeme v magazínu Vltavín pokračovat v procházce českobudějovickým klášterem, přesněji klášterním kostelem Obětování Panny Marie, s kostelníkem Jiřím Míchalem.
-
Komunisté v budově v centru Budějovic vychovávali funkcionáře, dnes sem chodí talentovaní hudebníci
Na rohu Kanovnické ulice a Senovážného náměstí v Českých Budějovicích sídlí konzervatoř. Hudba se ale v budově učí jen 30 let. Ještě v září 1989 tu byla politická škola.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 69
- 70
- 71
- 72
- 73
- …
- následující ›
- poslední »