Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
David Storch: Biopaliva byla chyba, ale jinak EU české přírodě pomáhá
Bez EU by stav životního prostředí byl mnohem horší než dnes, tvrdí profesor z Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Proč je podle něj veřejnost k Unii nespravedlivá?
-
Jiří Hlaváč: Nový ministr kultury by měl být hlavně respektovaná osobnost
Po rezignaci Antonína Staňka se hledá nový šéf ministerstva kultury. Co všechno by měl splňovat po odborné i lidské stránce, aby uklidnil situaci na kulturní scéně?
-
Tomáš Zima: Evropa by měla myslet na to, co ji spojuje
Veřejnost se v názorech na Evropskou unii často dělí na dva tábory. Proč jsou Češi buď eurohujeři, nebo euroskeptici? A jaký by měl být náš zdravý postoj k EU?
-
Markéta Pilátová: Španělé mají panický strach z toho, že by mohli znovu vyvolat běsy občanské války
Proč se u nás příliš nemluví o osudech československých interbrigadistů ve španělské občanské válce? A podařilo se Španělsku vyrovnat s frankistickou minulostí?
-
Přepis: Jak to vidí Markéta Pilátová - 15. května 2019
Hostem byla spisovatelka a publicistka Markéta Pilátová.
-
Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 10. května 2019
Hostem byl geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek.
-
Tomáš Kraus: Holocaust se mohl týkat kohokoliv, nejen Židů. A může i dneska
Od konce války uplynulo 74 let. „Povědomí o historických událostech se s odstupem času vytrácí,“ říká Tomáš Kraus. Jaký smysl má dnes svědectví jejich pamětníků?
-
Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 8. května 2019
Hostem byl tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.
-
Cyril Höschl: Úzkostní pacienti umírají častěji než velcí popírači
Různí lidé mají různý přístup ke své nemoci i její léčbě. Jak jednotlivé typy osobností souvisejí s účinností jejich léčby? A jakou roli v léčení hraje osobnost lékaře?
-
Přepis: Jak to vidí Cyril Höschl – 7. května 2019
Hostem byl psychiatr Cyril Höschl.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 148
- 149
- 150
- 151
- 152
- …
- následující ›
- poslední »