Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Cyril Höschl: Podle čeho se lidé před volbami skutečně rozhodují?
„Slušelo by se říct, že nejdůležitější je program stran. Ale to není případ ani u mě.“ Na co lidé skutečně slyší? A co dělají politické strany, abyste si jich všimli?
-
Josef Baxa: Justice potřebuje hloubkovou inventuru. Jen tak se snad začne uzdravovat
Je náš ústavní systém opravdu funkční? Proč není vůle k sestavení orgánu typu Nejvyšší rady soudnictví? Nabízí volební programy politických stran nápady na reformu justice?
-
Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 16. října 2017
Hostem byl Josef Baxa.
-
Vladimíra Dvořáková: Situace v Katalánsku je vážná! Mohlo by se jim to šeredně vymknout
Ve Španělsku to vře. Při nedělním referendu zasáhla proti katalánským voličům španělská policie a hned nato Ústavní soud pozastavil pondělní schůzi katalánského par...
-
Cyril Höschl: Vědci dokázali, že ti, kteří uprchlíky nechtějí, nejsou xenofobové
Emoční centra, a tedy ani strach, se totiž v jejich postojích nezapojují. Jde o čistě rozumovou úvahu. Tzv. odmítači jsou taky víc svědomití a pečlivější než tzv. vítači.
-
Josef Baxa: Prezident není soudce. V kauze Čapí hnízdo by tak měl být víc zdrženlivý
Jakou důvěru ve spravedlivé rozhodování naší justice mají politici nebo prezident republiky? Byl to opravdu test funkce právního státu?
-
Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 18. září 2017
Hostem byl Josef Baxa.
-
Petr Voldán: Na Maltě najdete stopy krajanů. Třeba Adiny Mandlové
Anebo prasynovce Vítězslava Nezvala. Jaké bylo setkání s ním? A co vás čeká v bývalém domě oblíbené prvorepublikové herečky?
-
Z pětileté dcerky se mi tam stala pravá celebrita! Říká o cestě Afrikou Markéta Kutilová
Na dobrodružné safari v Africe můžete pomalu zapomenout. Kontinent je v obležení turistů. Ale bílé dítě je pořád za atrakci. A místní mu dovolí víc než dospělým.
-
Co ví rodilý Vietnamec o Česku? Tři věci: Karel Poborský, fotbal a značku tužky
Jestli se ale místních zkusíte zeptat vietnamsky, dejte si velký pozor. Význam slov totiž odlišují tónem. Snadno tak omylem můžete říct i nějakou sprosťárnu, říká d...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 164
- 165
- 166
- 167
- 168
- …
- následující ›
- poslední »