Alena Blažejovská
Připravuje magazín Zelný rynk. Je dramaturgyní pořadu Radiokniha.
Do rozhlasu nastoupila v roce 1986 během svých studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy UJEP), kde vystudovala češtinu a dějepis. Jako členka Tvůrčí skupiny Drama a literatura má v současnosti na starosti dramaturgii programové řady Radiokniha na Českém rozhlase Plus. Zabývá se také dramaturgií a autorskou tvorbou literárních a kulturních pořadů pro stanici Český rozhlas Vltava.
Od roku 1996 připravuje pro vysílání Českého rozhlasu Brno literárně-publicistický magazín Zelný rynk, který dostal Cenu programového ředitele Českého rozhlasu za rok 2000. V roce 2018 převzala v souvislosti s tvorbou Zelného rynku Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu.
Ze záliby navíc natáčí rozhlasové dokumenty. Tato tvorba získala několik ocenění: v roce 2008 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Drnka a v roce 2010 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Všechno mám aneb krabice od banánů (portrét Věry Mikuláškové). V roce 2016 obdržela 3. cenu v soutěži Prix Non pereant – Média na pomoc památkám za reportáž o archeologickém výzkumu v Tasově, odvysílanou v magazínu Zelný rynk.
Čtěte také
Roku 2017 získala v této soutěži 1. cenu za dokument Ten příběh mě oslovil – Czech National Trust. Roku 2020 reprezentovala Český rozhlas na prestižním nesoutěžním festivalu rozhlasových dokumentů International Feature Conference s dokumentem Muž, který sází stromy, jehož „hrdinou“ je les, kterým provází lesník, hudebník a básník Jiří Nohel. Tento dokument získal také cenu studentské poroty na festivalu Prix Bohemia Radio v roce 2019.
V roce 2000 se po výzvě Antonína Přidala stala pedagožkou v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU v Brně. V roce 2008 se habilitovala v oboru Dramatická umění, tématem její habilitační práce bylo Rozhlasové literární pásmo. Roku 2019 byla jmenována profesorkou.
S Radimem Kopáčem vydala knihu rozhovorů s básníky Popiš mi tu proměnu (2010).
Narodila se v Brně, kde bydlí s výjimkou šesti let, které s rodiči prožila na Kubě. Její otec Karel Kopřiva působil jako sólový kontrabasista v Národním symfonickém orchestru v Havaně, v 70. letech vedl kontrabasovou třídu na prestižní škole Instituto Superior de Arte v Cubanacánu.
Je držitelkou Ceny města Brna v oblasti žurnalistiky a publicistiky pro rok 2017.
Všechny články
-
Zkouška sirén. Co se odehrává v lidské psychice v průběhu 140 vteřin jejich „zpěvu"?
Právě proběhla zkouška sirén! Jako každou první středu v měsíci. Pravidelné středeční zkoušky sirén mají své obdivovatele a fanoušky.
-
Miroslav Jirásek: Svědectví jednoho života
Četba na pokračování ze vzpomínkové prózy bývalého politického vězně a zaměstnance Benešovy prezidentské kanceláře.
-
Petr Hrbáč: Na okraji topologické propasti
Z nové básnické sbírky brněnského autora – lékaře, básníka, prozaika, hudebníka, amatérského botanika a milovníka a znalce Japonska a japonštiny – čte Dušan Hřebíček.
-
S Petrem Vášou o potřebě imaginace i zdravého rozumu
Petr Váša vydal knížku Idealisti a desku The Tramp! Poslechněte si rozhovor.
-
Pavel Švanda vzpomíná. Poslechněte si vyprávění o Znojmě a Brně od konce třicátých let
Spisovatel a emeritní profesor JAMU Pavel Švanda vzpomíná na své dětství a ranou mladost ve Znojmě a v Brně.
-
Vyšly dvě knihy o básníku Janu Zahradníčkovi. Autory spojilo básnické dílo i náhoda
Knihu Josefa Vojvodíka a Jana Wiendla Jan Zahradníček. Poezie a skutečnost existence vydal Institut pro studium literatury v Praze.
-
Je trauma holokaustu dědičné? Nejen to zkoumá dokument „Vzkaz“ na příkladu Arnošta Goldflama
Arnošt Goldflam je synem židovských rodičů. Třináct členů jeho rodiny zahynulo v koncentračních táborech. Přeneslo se trauma přeživších holokaustu na jejich potomky?
-
Co pro básníka znamenají peníze? Odpovědi hledá ve své básnické sbírce Pavel Zajíc
Pavel Zajíc vydal koncem minulého roku básnickou sbírku Peníze. Jeho kolega básník Radek Štěpánek s ním natočil rozhovor a přiměl jej k autorskému čtení vybraných textů.
-
Poslechněte si vyprávění o Tasově za starých časů
Tři vzpomínkové prózy Marty Milotové čte Aranka Lapešová v režii Lukáše Kopeckého.
-
Jiřina Hauková: Motýl a smrt
Rozhlasové pásmo o životě a díle básnířky, překladatelky a někdejší členky Skupiny 42 Jiřiny Haukové. Uvádíme při příležitosti 100. výročí narození autorky.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 29
- 30
- 31
- 32
- 33
- …
- následující ›
- poslední »