Co dělám v rozhlase: V Českém rozhlase pracuji jako redaktorka publicistiky. Hledám zajímavé lidi a místa a s mikrofonem cestuji po celém regionu. Snažím se dostat i tam, kam se posluchači běžně nedostanou, a upozornit je na pozoruhodná místa v jejich okolí. A nebojím se kvůli tomu vlézt třeba do klece ke gepardovi.
Před rozhlasem: Vystudovnou mám andragogiku a personální řízení na Karlově Univerzitě. Pracovala jsem v Krátkém filmu i v Pražské informační službě. Hezké vzpomínky mám na krásných 12 let v kladenském Divadle Lampion, kde jsem si zahrála Sněhurku, Popelku i Míčka Flíčka. Potom mne okouzlil svět rádia. Na komerčních stanicích jsem si vyzkoušela práci zprávařky i reportérky.
Co mě baví: Moje práce je můj splněný sen. Jezdím ve všední dny na výlety a prolézám místa, která bývají označená cedulkou "Nevstupovat!" Cestování je totiž mojí velkou vášní. Nenechám si ujít žádnou příležitost vyšplhat se na kopec, rozhlednu či kostelní věž. Po Praze se ve volném čase pohybuji zásadně pěšky. Baví mne prohlížet si naši metropoli očima turistů a obdivovat nádheru, kterou obyvatelé Prahy už ani nevnímají. Miluju večery v divadle a je mi jedno, jestli je to opera, pantomima, činohra nebo nový cirkus. Mám ráda tu zvláštně slavnostní atmosféru před představením i vůni zákulisí. Mojí tajnou vášní zůstalo ale loutkové divadlo.
Všechny články
-
Na Hradozámeckou noc v Mnichově Hradišti se na chvíli vrátili Valdštejnové
Hradozámecká noc přilákala do zámku Mnichovo Hradiště, kde se konal hlavní program této celorepublikové akce, přes osm stovek lidí. O noční prohlídky byl velký zájem.
-
Ota Bareš dokáže udělat filmovou hvězdu i z kozy. Už více než třicet let připravuje zvířecí herce
Cirkus Humberto, Kletba bratří Grimmů nebo pohádka Sedmero krkavců – to jsou filmy, které by nevznikly bez Oty Bareše. Filmovou hvězdu udělá i z mrzutého kocoura.
-
Výstava „Fuj, to je vedro, jdeme k vodě!“ připomíná slávu kladenských koupališť. Mnohá zanikla
Plivátka, Poldi nebo Vinařice – to jsou jen některá koupaliště, která byla v minulosti mezi Kladeňáky velmi oblíbená. Dnes jsou zarostlá trávou a kopřivami.
-
K výrobě vinutých perel potřebujete teplotu nad 1.000 °C. Každý korálek je originálem
Marta Kubiasová z Benešovska udělala ze svého koníčku zaměstnání. Původně studovala chemii, ale jejím osudem se staly šperky.
-
Do skla se jídlo zavařovalo už za Marie Terezie. Naši předkové využívali měchuřinu i pergamen
Zatímco dnes zavařovací sklenici jednoduše uzavřeme víčkem, naši předkové k tomu používali nejrůznější způsoby. Jak se zavařovalo v dobách minulých?
-
Bez technika se stíhačka od země neodlepí. Letecký technik musí znát v letounu každý šroubek
Tři až pět let – tak dlouho trvá příprava leteckých techniků stíhaček JAS-39-Gripen. Náročnou přípravou prošly i letecké techničky ze základny v Čáslavi.
-
V Karhuli pod Blaníkem pěstují bylinky s láskou a bez chemie. Vůně levandule a růží provoněla náves
Bývalá produkční Karolína Josková opustila velkoměsto a našla svůj klid v Karhuli pod Blaníkem. V jejich experimentální zahradě vedle sebe rostou bylinky, saláty i mrkev.
-
Rabasovu galerii v Rakovníku provoněly nádherné květy lilií
V rakovnické synagoze je od pátku do neděle k vidění řada krásných lilií, které prostory provoní svou omamnou vůní.
-
Manželé Cinkeisovi z Chocerad si na zahradě vybudovali keřové bludiště. Nechybí v něm vodní překážka
Jiří a Miroslava Cinkeisovi z Chocerad se ani v důchodu nenudí. Na zahradě si pro radost vybudovali keřové bludiště.
-
Petr Král z Mlazic je košíkář a zkušený proutník. Sám si totiž pěstuje proutí na pletení košů
Košíkářství patřilo na Mělnicku k tradičním řemeslům. Ve čtvrtích Pšovka a Mlazice bývalo několik košíkářských dílen a podél břehů řek se táhla políčka s vrbovými pruty.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 59
- 60
- 61
- 62
- 63
- …
- následující ›
- poslední »