Několikrát do měsíce se pak můžeme slyšet také v pořadech Apatyka, Dobrá rada a Host ve studiu (Větrník).
Rozhlasový mikrofon mě očaroval už v době středoškolských studií. A práce ve veřejnoprávním rozhlase mě pak nepřestává fascinovat tím, že stále máme co sdělit posluchačům, a že jsme proto u nich, jak pevně věříme, vítanými hosty.
Sám sebe pak řadím k těm rozhlasákům, kteří se nestydí být „věčnými dětmi“ a nepřestávají žasnout nad tím, jak to v tom rádiu funguje. Zároveň se ale velmi často a velmi rád nechám poučit či inspirovat svými kolegy a na druhou stranu také zajímavými hosty a inspirativními posluchači. No a svoji profesní potřebu informovat další zvídavé tvory a zároveň touhu (postižení) pracovat s mikrofonem pak zkouším skloubit ve vysílání.
V současnosti je v rámci vysílání Českého rozhlasu Olomouc na mně vysílání od časných pěti hodin ráno. V tom pak s celým týmem redaktorů a našimi hosty-respondenty i s posluchači pokračujeme až do devíti dopoledne. Obnáší to prezentaci informací do mikrofonu, ale dnes už i kompletní technické odbavení celého vysílání (obsluhu „vysílacích páček a čudlíků“).
Několikrát do měsíce se pak můžeme slyšet také v pořadech Apatyka, Dobrá rada a Host ve studiu, dříve Větrník.
V rozhlasové Apatyce ve čtvrtek dopoledne informujeme a radíme s odborníky z oblasti zdraví a životního stylu; pondělní dopolední Dobrá rada v záběru své poradenské činnosti téměř nezná hranic; v pořadu Host ve studiu (v pondělí, úterý, čtvrtek a pátek po 11. dopoledne) si chceme příjemně „lidsky“ povídat s lidmi, kteří už známí jsou (v mém případě to byla například jména jako Hana Zagorová, Miro Žbirka, Marie Rottrová anebo zpěvák americké kapely Mr. Big Eric Martin), ovšem opravdu velmi rádi ve vysílání představujeme také ty, které zkrátka stojí za to poznat. Znáte takové? Ozvěte se nám! A buďte nám věrni. - Díky!
Všechny články
-
Chcete, snažíte se, a nejde to – potíže s ovládáním vlastního pohybu a parkinsonismus
Chcete plynule vstoupit na pojízdné schody nebo třeba vykročit na zelenou na přechodu, a ono ne a ne… Doslova to nejde, nechodí, nelze se rozhýbat, rozchodit, učinit...
-
Hořčík nejezte na plný žaludek, jinak se nevstřebá a může mít nežádoucí účinky, radí lékařka
Hořčík coby prvek je jednak velmi přátelský a po chemické stránce pak prvek dvojmocný. Z toho plyne mnohé i pro jeho užívání a naše zužitkování.
-
Spánkové potíže u malých dětí jsou normální, uklidňuje psychoterapeutka. Mluví i o separační úzkosti
„Spí ti pěkně?“ Tou velmi častou, ale ne vždycky trefnou otázkou můžeme rodiče, už tak dost možná nervózní a nevyspalé, přivést do úzkých.
-
CHOPN: kde se vzala, jak se potvrdí a kdo je v riziku?
V porovnání například s astmatem nebo tuberkulózou se může Chronická Obstrukční Plicní Nemoc stále jevit jako relativní novinka. Pacientů s diagnózou CHOPN ovšem jednak...
-
Co znamená, že dítě není malý dospělý? A jak to zohledňuje dětský lékař?
Tak třeba poměr hlavy k tělu. Čím mladší človíček, tím větší rozdíly velikosti, poměru, proporce hlavy a těla, tím výše položené těžiště těla u dítěte, a i proto...
-
Navrácení hlasu díky protézám či operace uší bez jizev a bolesti. To už dnes umí ORL chirurgové
Pomocí hlasových protéz navracejí řeč pacientům s odstraněným hrtanem. Pomocí endoskopů provádějí operace uší bez jizev a téměř bez bolesti. ORL chirurgové, jejich...
-
Klíšťata v parcích prý jsou nebezpečnější než ta v lese. Jak se proti nim bránit?
Na infekce od klíštěte, ale i na cestovní medicínu, na očkování i na další infekční nebezpečí jsme se zaměřili s primářkou Infekčního oddělení FNOL Martinou Kundschofskou.
-
Neohrožuje na životě, ale je krajně nepříjemná. Řeč je o inkontinenci
nkontinence, únik moči, může mít různé formy i příčiny, týká se žen i mužů. Jak ji lze řešit a jaký to má efekt, jsme se ptali specialistky Evy Burešové.
-
Potká se člověk zaživa s patologem? A kdy se dnes přistupuje k pitvě?
Pitvy sice stále provádíme, ale jednak mnohem méně nežli dřív, zároveň jde o menší část naší práce, informují vytrvale odborníci v oboru lékařské patologie.
-
Arytmie jako srdeční delirium, chaos v elektrickém provozu a riziko plynoucí z oušek
Tam, kde má krev v těle šanci víc se srážet, odtud pak může sraženina doputovat do těch nejzásadnějších cév – třeba v mozku.