Český rozhlas a vztah k životnímu prostředí

Vážený pane ombudsmane Českého rozhlasu,

obracím se na Vás s připomínkou týkající se "plastových jednorázových kelímků", které jsou vidět ve vysílání stanic Českého rozhlasu (například ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Tuším, že na chodbách mohou být jednak "potravinové" automaty i s jednorázovými kelímky, respektive barely s pramenitou vodou a rovněž jednorázovými kelímky.

Vážím si Českého rozhlasu a jeho aktivit. Domnívám se, že by jako veřejnoprávní médium mělo jít i vstříc přírodě a to v rámci všech stanic, tedy v Praze, ale i v regionálních pobočkách.

Jednorázové plastové kelímky vytvářejí zbytečný odpad a ještě je to nedůstojné pro Vaše hosty. Prosím o používání jenom "skleněných nádob na pití". Na skleničkách by mohlo být i logo Českého rozhlasu. Předpokládám, že je to náročnější, co se týká mytí, ale v dnešní době, kdy existují myčky…

Tuším, že náprava nebude jednoduchá, ale chci Vás na to upozornit.

Děkuji za reakci :)

T. O.

____________________________________________________________________

Vážený pane magistře,

děkuji Vám za zajímavý dopis. Na jeho základě jsem si zjistil povinnosti, které musí Český rozhlas plnit v oblasti odpadového hospodářství mj. podle § 39 zákona č. 185/2001 Sb., vyhlášky č. 94/2016, o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, vyhlášky č. 93/2016, o katalogu odpadů, vyhlášky č. 383/2001. Tyto povinnosti jsem konfrontoval s reálným stavem. Mé závěry jsou následující:

Český rozhlas poskytuje svým zaměstnancům pitnou vodu v barelech. U některých z nich jsou umístěny i plastové kelímky. Mohu potvrdit, že zaměstnanci si vodu odnášejí ve vlastních nádobách ze skla nebo porcelánu. Svou roli v tom bezesporu sehrály i kampaně, které Český rozhlas pro své zaměstnance pořádá – jedna z nich vyzývala, aby si do rozhlasového bistra přinášeli z kanceláří vlastní hrníčky a skleničky a nepoužívali jednorázové plastové a papírové kelímky. Ty jsou dnes určeny téměř výhradně pro hosty, kteří přicházejí do vysílání. Právě u těchto barelů jsou kelímky umístěny. Důvodem je především zajištění hygieny. Studia ani přilehlé prostory, v nichž se čeká na začátek vysílání, nemají výbavu na mytí nádobí, zaměstnanci odpovědní za vysílání mají své povinnosti na technickém pracovišti.

Použité kelímky se stávají součástí odpadu, který se v prostorách Českého rozhlasu důsledně třídí. Odváží a likviduje jej certifikovaná firma Marius Pedersen, která byla vybrána řízením z veřejné zakázky. Potvrzení o ekologické likvidaci odpadu, které tato firma Českému rozhlasu předává, je archivováno. Český rozhlas každoročně podává Roční výkaz o odpadech a druhotných surovinách pro Český statistický úřad a Hlášení o produkci a nakládání s odpady prostřednictvím ISPOP (Ministerstvo životního prostředí a CENIA, česká informační agentura životního prostředí).

To je popis současného stavu. Váš dopis považuji za podnět, který jsem již představil pracovnici odpovědné za podnikovou ekologii, a budu o něm hovořit ve své zprávě pro poradu vedení Českého rozhlasu. Vážím si toho, že v Českém rozhlase spatřujete instituci, která má hodnototvornou úlohu, jistě i ve vztahu k životnímu prostředí.

Se srdečným pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu