Co s dezinformacemi?

Otázka, zda a jakým způsobem mají seriózní média informovat o okrajových, vědecky nepodložených, nebo dokonce záměrně zavádějících postojích, patří mezi ty nejnaléhavější, kterými se novináři a mediální organizace po celém světě musí zabývat. Dvě aktuálně probíhající krize – pandemie covidu a ruská invaze na Ukrajině – zřetelně ukazují, jak snadno se prostřednictvím tradičních i nových komunikačních kanálů šíří dezinformace veřejným prostorem a následně ovlivňují atmosféru ve společnosti.

I mezi těmi, kdo se dokážou shodnout na nebezpečnosti důsledků šíření falešných zpráv, ale nepanuje shoda na tom, jak k nim přistupovat. Je správné požadovat od Facebooku nebo Twitteru, aby opakovaným šiřitelům dezinformací odebíral přístup na jejich platformy, nebo je podobný postup útokem na svobodu slova?

Královská společnost (Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge), vědecká organizace se sídlem ve Velké Británii, nedávno vydala zprávu o online informačním prostředí, v níž uvádí, že „cenzura nebo odstraňování nepřesného, zavádějícího a nepravdivého obsahu, ať už je sdílen nevědomky, nebo záměrně, může podkopat vědecký proces a důvěru veřejnosti“.

Problematičnost snahy chránit veřejnost před falešnými zprávami lze doložit příklad z nedávné doby: Začátkem loňského roku Facebook a další sociální sítě uvedly, že odstraní veškerý obsah, který naznačuje, že virus způsobující covid-19 pochází z laboratoře, protože to bylo vyhodnoceno jako škodlivá dezinformace. Později však řada renomovaných vědců uvedla, že tuto možnost nelze zcela vyloučit. Facebook a další platformy byly nuceny svá původní pravidla změnit.

Zpráva Královské společnosti uvádí, že dezinformace jsou sice rozšířené, ale „rozsah jejich dopadu je sporný“. Po průzkumu postojů britské veřejnosti dospěla Královská společnost k závěru, že „naprostá většina respondentů věří, že vakcíny covid-19 jsou bezpečné, že za klimatické změny je zodpovědná lidská činnost a že technologie 5G není škodlivá“. Zpráva dále uvádí, že existence komnat ozvěn (prostředí s podporou stejných a vylučováním jiných názorů) „je méně rozšířená, než se možná běžně předpokládá, a existuje jen málo důkazů na podporu hypotézy informační bubliny (kdy algoritmy způsobují, že se lidé setkávají pouze s informacemi, které posilují jejich vlastní přesvědčení)“.

Co by tedy měly platformy jako Facebook dělat místo odstraňování dezinformací? Zpráva navrhuje postup, který umožní, aby na sociálních sítích zůstaly, ovšem s „opatřeními na zmírnění jejich dopadu“, včetně demonetizace obsahu (například vypnutím reklam) nebo omezení šíření tím, že algoritmy nebudou zavádějící obsah doporučovat. Zpráva rovněž naznačuje, že by mohlo pomoci přidání štítků pro kontrolu faktů, což Facebook i Twitter zavedly, ačkoli nepanuje shoda na jejich účinnosti.

Příspěvek vychází z článku na webu časopisu Columbia Journalism Review, na který upozornila Mezinárodní organizace mediálních ombudsmanů (ONO).

Milan Pokorný