Dominik Mačas

Pohádku napsal podle původního srbského vyprávění Frank Wenig, autor řady knížek pro mládež, publicista a učitel. Byl také hlavním literárním spolupracovníkem Josefa Skupy.

Vzpomínky na betlém, božíhodová cesta sudetskou krajinou, dvě pohádky a idylická zima na vsi viděná dětskýma očima. Pětice vyprávění pro klidné prožití vánočních svátků.

Tahle pohádka je teda pořádně popletená! Vypráví o obrovitém obru, který vyráběl lahve, o vševědném dědkovi Babkovi a dalších podivnostech.

I na nešťastného Petra Popelku čeká ve světě láska a štěstí. Zatím ale nosí myší kožíšek...

Tenhle příběh sice páchne čertovinou, ale strašidelný moc není. A navíc jak už to v pohádkách bývá, zdravý rozum a dobré srdce v nich vždy vítězí nad všemi špatnostmi.

Tohohle Janka byste doma rozhodně nechtěli. Byl to sice dobrák, ale nešika, truhlík a popleta k pohledání. Co se s ním jenom jeho máma natrápila. Co mohl, popletl.

Byl prý bohatší než Lomikar, ale lakomý až hanba. Patřil mu největší grunt v Tlumačově, louky a pole nemohl ani obhlídnout, krav a ovcí se nemohl dopočítal.

Hádejte, kdo to je - na pohled švihák s pérem za kloboukem, zpod dlouhého pláště mu čouhají jen špičky bot. Na pozdrav vám neodpoví "Dejž to Pánbů!" ale jenom tiché - mňau.

Morganové  jsou tajuplní lidé z moře, známí svou krásou, dlouhými zlatými vlasy a velkýma modrýma svítícíma očima. Rybářská dcerka Mona je krásná jako jedna z nich.

Tak jako Krkonoše mají svého Krakonoše, Orlické hory Rampušáka, Jeseníky stráží Praděd a nad Českým lesem bdí Nikl - je v Brdech pánem Fabián.