Patřím mezi ty šťastlivce, pro které je rozhlasová práce zároveň potěšením a nikdy, ani po řadě dlouhých let, je nenudí. Koho by taky nudilo, když každý den je jiný, přináší jiná témata a člověk potkává při práci množství pestrých lidských typů, mnohdy opravdu úctyhodných. Pracuji, a při práci se stále učím něco nového, ale také si ověřuji trvalou hodnotu toho, co věděli už dávno naši předkové.
V současné době mám to štěstí, že mohu pracovat na pořadech, které mi umožňují tzv. hlubší ponor. Nad pořady Hovory a Vertikála, které se vysílají na ČRo Plus, se potkávám s lidmi pozoruhodnými a excentrickými, i s lidmi, kteří jsou nenápadnými dělníky na vinici Páně a já před nimi hluboce smekám.
Jinak jsem rozhlasový univerzál, mám v základech přibližně 15 let denní zpravodajské práce na Radiožurnálu, ale třeba také několik let práce na Hovorech z Lán s prezidentem Havlem, přenosy významných událostí, diskusní pořady na ČRo Dvojce (nyní občas alternuji v pořadu Jak to vidí), jednu dobu jsem psala pro tuto stanici fejetony, což byla opravdu roztomilá práce, roky jsem pracovala na Dotecích víry na Radiožurnálu atd. Obecně bych řekla, že když mi někdo nabídne nějakou práci na jakékoli stanici, řeknu okamžitě ANO a pak teprve pátrám po podmínkách.
Miluji principy této práce: je multidisciplinární - musíte mít radary na zajímavá témata, musíte je umět promyslet, musíte si umět vybrat, koho oslovíte a musíte to umět buď zpracovat do pořadu, nebo odvysílat živě, nebo obojí, improvizovat můžete jenom, když se cítíte pevní v kramflecích, musíte být poctiví v přípravě, otázky musíte dávat tak, aby se nenudil ani host, ani posluchači, ani vy sami, musíte umět pracovat rychle a přitom soustředěně...Témata si můžete klidně promýšlet doma při vaření guláše, ale musíte si je taky umět prosadit a obhájit před šéfy... A musíte umět přemoci sami sebe, své slabosti a démony: když je vám ouvej, a přesto musíte vysílat, protože tak to prostě v rádiu je.
Na veřejnoprávním rozhlasu mám ráda jeho osobité charisma: je to místo se specifickou tvůrčí atmosférou, lehce ležérní a uvolněné, a přitom nesmírně výkonné. Jsem ráda jeho součástí.
Všechny články
-
Syřané byli před válkou takoví Švýcaři Blízkého východu, uvažuje manažer diakonie
Martin Balcar působí jako projektový manažer Diakonie Českobratrské církve evangelické od roku 2012. A pomáhá syrským utečencům v uprchlickém táboře Zátari.
-
Zdravotní sestry, lékaři a prodavači jsou hrdinové a hrdinky naší doby, vyzdvihuje kazatel Hošek
„Rozdělení společnosti musíme spatřit jako pokušení, kterému je třeba vědomě čelit. K hledání porozumění a dorozumění máme řadu příležitostí třeba přímo v rodinách.“
-
Situace migrantů na hranicích řešení má: Lukašenko je odveze zase zpět, tvrdí Petruška Šustrová
Lukašenko umožnil běžencům vstup do země až k polské hranici. „Situace by měla dobré řešení: Lukašenko migranty zase odveze, odkud si je přivezl,“ říká Petruška Šustrová.
-
Další knihu už asi nenapíšu. Nechce se mi, říká spisovatelka Milena Holcová
„Za každou cenu se snažím přijít na to, co je pravda a vidět věci objektivě,“ říká spisovatelka Milena Holcová. Začít by měl přitom člověk u sebe.
-
Petra Procházková: Tálibán je upřímně přesvědčen, že žena je něco méně než muž
V uplynulých 20 letech se afghánské ženy stávaly učitelkami, angažovaly se v politice nebo ve státní správě. Jak se jejich situace mění s nástupem Tálibánu?
-
Církvím ujel vlak. Dnes jsou hlavní překážkou pro duchovní rozvoj, myslí si publicistka Brůhová
Po revoluci Daniela Brůhová vystudovala Katolickou teologickou fakultu, později se dala na novinářskou dráhu a po letech v médiích se vrátila zpátky do školy.
-
Celibát pro kněze? Když se potlačí člověčina, místo služby přichází predátor, přiznává kněz Hurt
V posledních několika letech čtu hodně fantasy literaturu, přiznává kněz Josef Hurt. Ságy jako třeba Zaklínač jsou pro něj cesta, jak komunikovat s nejmladší generací.
-
Marek Orko Vácha: Pandemie odhalila absenci důvěry v politiky, systém i středoškolskou biologii
Pandemie koronaviru covidu-19 ukázala, že když je český národ v krizi, dokáže táhnout za jeden provaz, oceňuje Marek Orko Vácha.
-
Najděte si svůj rituál. Když chybí, část příběhu se neuzavřela, radí šéfka hospice o Dušičkách
„Neumírají jen staří lidé,“ připomíná ředitelka hospice Cesta domů Ruth Šormová. „Moderní člověk se mnoha tradicím a rituálům brání, protože nechce být svázán.“
-
O svitky bylo paradoxně lépe postaráno v období nacismu než komunismu, tvrdí rabín Maxa
Tóra je takovou páteří života židovské komunity, ale zároveň i židovské identity každého jejího člena, říká rabín David Maxa z progresivní židovské komunity Ec chajim.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 19
- 20
- 21
- 22
- 23
- …
- následující ›
- poslední »