Patřím mezi ty šťastlivce, pro které je rozhlasová práce zároveň potěšením a nikdy, ani po řadě dlouhých let, je nenudí. Koho by taky nudilo, když každý den je jiný, přináší jiná témata a člověk potkává při práci množství pestrých lidských typů, mnohdy opravdu úctyhodných. Pracuji, a při práci se stále učím něco nového, ale také si ověřuji trvalou hodnotu toho, co věděli už dávno naši předkové.
V současné době mám to štěstí, že mohu pracovat na pořadech, které mi umožňují tzv. hlubší ponor. Nad pořady Hovory a Vertikála, které se vysílají na ČRo Plus, se potkávám s lidmi pozoruhodnými a excentrickými, i s lidmi, kteří jsou nenápadnými dělníky na vinici Páně a já před nimi hluboce smekám.
Jinak jsem rozhlasový univerzál, mám v základech přibližně 15 let denní zpravodajské práce na Radiožurnálu, ale třeba také několik let práce na Hovorech z Lán s prezidentem Havlem, přenosy významných událostí, diskusní pořady na ČRo Dvojce (nyní občas alternuji v pořadu Jak to vidí), jednu dobu jsem psala pro tuto stanici fejetony, což byla opravdu roztomilá práce, roky jsem pracovala na Dotecích víry na Radiožurnálu atd. Obecně bych řekla, že když mi někdo nabídne nějakou práci na jakékoli stanici, řeknu okamžitě ANO a pak teprve pátrám po podmínkách.
Miluji principy této práce: je multidisciplinární - musíte mít radary na zajímavá témata, musíte je umět promyslet, musíte si umět vybrat, koho oslovíte a musíte to umět buď zpracovat do pořadu, nebo odvysílat živě, nebo obojí, improvizovat můžete jenom, když se cítíte pevní v kramflecích, musíte být poctiví v přípravě, otázky musíte dávat tak, aby se nenudil ani host, ani posluchači, ani vy sami, musíte umět pracovat rychle a přitom soustředěně...Témata si můžete klidně promýšlet doma při vaření guláše, ale musíte si je taky umět prosadit a obhájit před šéfy... A musíte umět přemoci sami sebe, své slabosti a démony: když je vám ouvej, a přesto musíte vysílat, protože tak to prostě v rádiu je.
Na veřejnoprávním rozhlasu mám ráda jeho osobité charisma: je to místo se specifickou tvůrčí atmosférou, lehce ležérní a uvolněné, a přitom nesmírně výkonné. Jsem ráda jeho součástí.
Všechny články
-
Miloslav Vlk byl rovný jako pravítko a náročný hlavně na sebe, vzpomíná jeho spolupracovnice
Hana Pohořalá vzpomíná na situace, kdy Miloslav Vlk zažil třeba velké nepochopení. Tehdy se mu vracel pocit dětského nedocenění ze strany přísné maminky.
-
Psycholog: Nejdřív euforie, pak heroismus. A teprve potom lidem dojde, jak je tornádo zasáhlo
„Lidi zpočátku vypadali, že to zvládnou dobře. A když byla odklizena největší část spouště a mělo se řešit, co dál, tak zůstali bezmocní. Skoro paralyzovaní.“
-
Víra je vedle pospolitosti nejdůležitější zdroj lidského odporu, říká historik o totalitě a církvích
„Komunismus i nacismus si chtěly podmanit celého člověka, tedy nejen s jeho fyzickou svobodou a výkonností, ale i s jeho duchovní svobodou.“
-
Všichni zemědělci na jedné lodi? Pak nemohou být u kormidla pořád ti samí, míní šéf sedláků Šebek
Je přesvědčený, že rodinné farmy jsou životaschopné a měly by být páteří českého zemědělství. Jenže u kormidla chtějí být pořád ti sami, stejně jako v podpalubí, tvrdí.
-
400 let od popravy českých pánů. „Nikomu se do tribunálu nechtělo,“ přibližuje historička krvavý den
Před 400 lety bylo na Staroměstském rynku popraveno 27 rebelantů proti císaři. Postavit tribunál ale nebylo jednoduché. Proč? Debatují historička Koldinská a kazatel Černý.
-
Každý herec má vlastní hereckou kuchyni, jinak vaří, já nechci nikoho ovládat, říká režisér Pokorný
„O nic jiného nestojím než o zážitek. Aby lidé z divadla odcházeli s vědomím, že to nebyl zmarněný čas,“ říká divadelní režisér a dramatik Jiří Pokorný.
-
Rituál se slibem dělají lidé i bez svatby, asi chtějí svobodu, je to moderní, hodnotí psycholožka
„Také prožívám tuto naději, že lidé budou stále více objevovat hodnotu svatebního obřadu, že si mohou říci před svědky svoje ano,“ říká arciopat Siostrzonek.
-
Naděje se vrátí je poděkování zdravotníkům v nemocnicích i v domácí péči, říká Líčka z Charity
„Když jsem nastoupil do Charity, tak byla mezi lidmi představa, že práce v neziskové organizaci je něco druhořadého. Že to není pravá práce,“ říká Jakub Líčka z Charity ČR.
-
Demograf: Nejsme teď schopní říct, jestli méně dětí a lidí nebude spíš dobře, až se změní trh práce
„Já tomu říkám panika z demografie,“ reaguje socioložka Lucie Vidovićová na často zmiňované obavy, že stárnutí populace v Česku povede ke zhroucení důchodového systému.
-
Heterosexuální manželství víc ohrožuje neochota lidí se vázat než svazky gayů a leseb, věří teolog
„Je to hodně humbuku kolem věci, která nebude na heterosexuální rodiny žádný vliv, ale bude mít významný vliv na život v homoparentálních rodinách,“ zdůrazňuje Nedbálková.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 22
- 23
- 24
- 25
- 26
- …
- následující ›
- poslední »