HDP versus státní rozpočet

Vážený pane ombudsmane,

obracím se na Vás s podnětem k prověření části pořadu Archiv Plus – „Léto 1956. Horníci brali čtyřnásobek průměrné mzdy, proces se Slánským byl stále tabu“, odvysílaného dne 24. července 2026 na stanici Český rozhlas Plus. Konkrétně se jedná přibližně o pasáž v čase 21:25 minuty pořadu, kde je v souvislosti s historickými údaji o výdajích na obranu a následnou debatou o současné obranné politice uvedeno, že v roce 1956 činily výdaje na obranu 10,7 % státního rozpočtu. Následně zazní konstatování, že „dnes nejsme schopni dosáhnout ani 2 %“.

V této části pořadu však podle mého názoru nebylo posluchačům dostatečně vysvětleno, že se jedná o dva rozdílné ekonomické ukazatele. Zatímco údaj za rok 1956 je uveden jako podíl obranných výdajů na státním rozpočtu, současný údaj 2 % se vztahuje k hrubému domácímu produktu (HDP). Takto formulované srovnání může u běžného posluchače snadno vyvolat dojem, že Česká republika dnes vynakládá na obranu přibližně pětkrát menší podíl veřejných prostředků než Československo v roce 1956. Takový závěr však není z uvedených údajů možné učinit, protože jde o procenta vztažená k rozdílným základům. Pokud bychom chtěli údaje porovnávat korektně, bylo by nutné použít stejnou metodiku – například podíl obranných výdajů na státním rozpočtu v obou obdobích. V takovém případě by současný podíl odpovídal přibližně 7–9 % státního rozpočtu (podle konkrétního roku a způsobu započítání obranných výdajů), nikoliv 2 %.

Za problematické považuji zejména to, že na základě tohoto srovnání následoval hodnotící komentář současné debaty o obranné politice, kdy bylo uvedeno, že tato skutečnost „působí trpce“. Domnívám se, že takový hodnotový soud může být ovlivněn právě předchozím nesrovnatelným porovnáním údajů. Nezpochybňuji právo autorů pořadu na historickou interpretaci ani na komentování současných společenských témat. Domnívám se však, že u veřejnoprávního média je důležité, aby statistické údaje byly prezentovány přesně, v odpovídajícím kontextu a aby hodnotící závěry nevycházely z případně zavádějícího srovnání. Proto Vás žádám o prověření:

1. Zda Český rozhlas považuje za metodicky správné porovnávat údaj 10,7 % státního rozpočtu v roce 1956 s údajem 2 % současných obranných výdajů bez jasného uvedení, že jde o odlišné ukazatele.
2. Zda redakce pořadu zohlednila možnost, že taková formulace může u posluchačů vyvolat nesprávný dojem o rozsahu současných obranných výdajů.
3. Zda následný hodnotící komentář o tom, že tato situace „působí trpce“, považuje Český rozhlas za odpovídající, pokud předcházející srovnání nebylo metodicky vysvětleno.

Děkuji za prověření mého podnětu a za písemnou odpověď.

Na závěr bych chtěl zdůraznit, že si práce Českého rozhlasu jako veřejnoprávního média vážím a považuji jeho roli ve společnosti za důležitou. Právě proto mne podobné nepřesnosti v prezentaci významných společenských a historických témat mrzí.

Mým cílem není zpochybňovat práci redaktorů ani právo na interpretaci historických událostí, ale upozornit na potřebu maximální přesnosti při uvádění statistických údajů a při jejich následném hodnocení. Věřím, že i taková zpětná vazba může přispět k zachování vysoké úrovně a důvěryhodnosti vysílání Českého rozhlasu.

S pozdravem

D. K.

___________________________________________________________________

Vážený pane,

omlouvám se Vám za opožděnou odpověď. Pan redaktor David Hertl, který byl autorem zmíněného pořadu, mi dnes po návratu z dovolené potvrdil, že při přípravě pořadu skutečně došlo k pochybení. Cituji z jeho vyjádření: „V souvislosti s rokem 1956 hovoříme o procentech na obranu z rozpočtu, zatímco dnes se to počítá u HDP. Naše chyba – ani já, ani Zdeněk Doskočil jsme si to neuvědomili.“

Přijměte prosím omluvu pana Hertla i mou. Tato chyba bude odstraněna z článku na webových stránkách Českého rozhlasu.

Děkuji Vám za upozornění. Vážím si Vaší pozornosti a snahy přispět ke zlepšení práce Českého rozhlasu.

S omluvou a s díky za pochopení

Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu