Hlasitá hudba v nočním vysílání

Dobrý večer, pane Pokorný.

Jsem letitá posluchačka. Už můj tatínek měl celý den i noc naladěnou stanici Praha. Tenkrát byly oficiální dvě rozhlasové stanice, Československo Praha a Hvězda. Luxembourg a Svobodnou Evropu jsme poslouchali jindy. Tatínkovu posedlost rozhlasem jsem zdědila i já.

Stejně jako on mám rádio potichu puštěné i v noci. No a právě to mě přivádí k prosbě.
Miluji hudbu. Ale když do tichého, laskavého nočního vyprávění zazní hudební vložka, hlasitá a někdy v noci i velice rytmická, je spánek ten tam. Všímám si, že na hlasitou hudbu si stěžuje víc posluchačů. Samozřejmě, že lze namítnout, že přístroj má kolečko na ztlumení, v noci ale ne. Možná, že vaše měřicí přístroje nezaznamenávají zvukové výchylky. Mozek a citové vnímání je nezměřitelné.

Ale abych zde jen nelála. To, že jsem vám stále věrnou posluchačkou, dokazuje, že jste báječní. Ještě snad, přimlouvala bych se za obnovu pořadu Kupředu do minulosti. Já i moji přátelé jsme díky tomuto pořadu nalezli odpovědi na naše nevyřčené otázky a mnohá poučení.

Zdravím Vás i Dvojku.

Chrzová Irena, posluchačka

Vážená paní Chrzová,

děkuji Vám za milý dopis. Dobře rozumím tomu, o čem píšete - vzpomínám na svého dědu, který celý den při práci ve venkovském hospodářství s sebou nosil malý tranzistorák, a já tuhle závislost na rádiu zdědil po něm.

Chápu i Váš postesk nad nestejnou zvukovou hladinou mluveného slova a hudby a věřte, že jsem v té věci udělal, co bylo v mých silách. Nechal jsem si od specialistů na distribuci signálu z Techniky Českého rozhlasu vysvětlit, jak dokonalé jsou přístroje, které s přesností na desetinu decibelu hlídají stejnou zvukovou hladinu vysílání a nepřipustí nějaké odchylky. Přijal jsem i vysvětlení, že na vině jsou spíše subjektivní faktory, jako je stav přijímače. Spousta rádií nemá správně nastaveny výšky a hloubky, takže například po hlubším mužském hlasu se zvuk smyčců nebo elektrických kytar jeví jako výraznější. Příčinou často bývá stav zvukovodů, které z různých důvodů filtrují některé části zvukového spektra, a výsledný posluchačský dojem je tím zkreslen.

Přesto jsem dosáhl toho, že speciálně ve vysílání Dvojky byl upraven výstup signálu tak, aby byla zvýrazněna řeč na úkor hudby, řečeno laicky. Po tomto opatření koncem loňského roku stížnosti posluchačů téměř ustaly, ale zcela neustanou nikdy. Příkladem je i Váš dopis. Opravdu rád bych Vám pomohl, ale další technické zásahy už nejsou možné. Samozřejmě budu nadále tuto věc konzultovat s odborníky a hledat cesty, jak bychom dosáhli ideálního stavu.

O pořadu Kupředu do minulosti se vedla dlouhá debata. Jeho zrušení nemělo důvody obsahové, spíše šlo o rozdílné názory na způsoby moderování a dramaturgickou přípravu. Faktem je, že hosté pořadu i témata, která se v něm probírala, se nadále ve vysílání Českého rozhlasu objevují, byť ne v koncepčně uceleném formátu. Hodlám o tom mluvit s novým vedením Dvojky.

Přeji Vám krásné adventní dny a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu