Host, nebo hostka?
Jsem přesvědčen, že na projevy jakékoli ideologie (tedy i genderové) je jazyk citlivý.
Zdravím do rádia.
děkuji za hezký pořad s Magdalenou Hruškou k tématu odcházení. Jen mě zatáhl za uši patvar HOSTKA. Zní to strašně škrobeně a zbytečně. Čeština ani moderní doba takovou oberličku nepotřebuje. Přijde mi to jako zbytečná úlitba společenské poptávce po genderově vyváženém vyjadřování. Je fuk, že to zní pitomě...
HOST je vespolné podstatné jméno – ta označují osoby obou pohlaví bez rozdílu. Buďte potom důslední a zaveďte si opačně přechylování pro podstatná jména ženského rodu, jako je osobnost / osobnosťák, hvězda / hvězďák.
D. K.
_______________________________________________________________________
Vážený pane,
děkuji Vám za zajímavý dopis. Pokud byste chtěl znát můj názor, jsem přesvědčen, že na projevy jakékoli ideologie (tedy i genderové) je jazyk citlivý. Jeho vývoj v rovině lexikální se řídí praktickými potřebami, nikoli přáními, jakkoli dobře míněnými. Když bylo zapotřebí vytvořit ženskou obdobu tvaru prezident, bez problémů se do češtiny integrovalo slovo prezidentka. Otázkou je, zda stejný proces můžeme očekávat u slova hostka. Jak správně píšete, v češtině máme řadu slov, u nichž nelze nalézt shodu mezi rodem gramatickým a rodem přirozeným, a přesto plní svou funkci. Muži nemají problém s tím, že jsou osobnosti, osoby, románové nebo filmové postavy…
Chápu myšlenku, že užitím mužských a ženských tvarů se dává najevo respekt k oběma pohlavím. Pro tuto myšlenku mám pochopení. Jenže jako u řady jiných dobře míněných myšlenek vidím problém v jejím praktickém naplňování. Jako dlouholetý redaktor se na tyto jevy dívám z praktického hlediska a vidím obtíže, které to způsobuje. Slovo hostka by nepůsobilo potíže toho druhu jako nepřechýlená ženská jména, ale z reakcí posluchačů, které sleduji, soudím, že není vnímáno jako bezpříznakové, neutrální, potřebné, tak jako tomu je například u slova houslistka nebo předsedkyně. Zatím se objevuje v médiích sporadicky a nezdá se, že by v nich zdomácňovalo.
Je obtížné nařizovat lidem, jaká mají užívat slova, osobně nejsem příznivcem zákazů a příkazů v této oblasti. Nezbývá než nechat věc přirozenému vývoji a sledovat její konkrétní projevy. Takto, pokud je mi známo, postupuje i Ústav pro jazyk český AV ČR. Každopádně Váš dopis i svou odpověď předávám šéfredaktorce stanice Vltava.
S pozdravem
Milan Pokorný, ombusman Českého rozhlasu
