Idiomy

Mám výhrady k nadužívání výrazů u některých redaktorů, např. p. Retková, ale i jiných jako: „je to to pravé ořechové…", „a jaká tam byla atmosféra", „má to hluboko pod kůží", atp.

Domnívám se, že korektor toho kterého pořadu by měl rázněji zasahovat a upozorňovat redaktory na tyto nešvary.

Jaroslav Velecký

Vážený pane Velecký,

děkuji Vám za zajímavou poznámku týkající se užívání některých ustálených slovních spojení. Podle mého názoru bychom je mohli přiřadit k tzv. idiomům, tedy víceslovným výrazům, které popisují skutečnost nejčastěji pomocí metaforického pojmenování. Objevují se v každém jazyce a jsou běžnou součástí komunikace. Vaše výhrada patrně pramení z přesvědčení, že tyto výrazy jsou používány spíše v hovorové vrstvě jazyka, v tom máte pravdu. Ovšem český jazyk má vedle spisovné a hovorové formy ještě formu tzv. obecné češtiny užívanou v běžné ústní komunikaci. Hranice mezi obecnou češtinou a dalšími dvěma formami – spisovnou a hovorovou – nejsou zcela ustálené, což znamená, že obecná čeština občas užívá prvky obou dalších zmíněných forem. To je běžný proces, který "okysličuje" často i spisovnou češtinu.

V užívání výrazů typu "je to to pravé ořechové" v projevu moderátorů publicistických bloků nevidím upřímně řečeno z výše uvedených důvodů problém, ale respektuji skutečnost, že každý uživatel češtiny má svůj vlastní hodnotový žebříček. Protože z Vaší e-mailové adresy vyplývá, že žijete na Moravě, je pochopitelné, že jste na vybočení z norem spisovné češtiny citlivější než uživatelé češtiny v Čechách. Tyto rozdíly stále existují a nelze je přehlížet.

Přestože Vašemu postoji dobře rozumím, jsem toho názoru, že v obecné češtině zůstanou idiomy, o nichž se zmiňujete, i nadále přítomné. Ovšem Vaši připomínku samozřejmě předám tam, kde se jí budou odpovědně zabývat – tedy Oddělení vzdělávání Českého rozhlasu.

S pozdravem a přáním všeho dobrého

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu