Jitka Novotná

Životní motto:
V každém životním období převažuje jiné. Momentálně, zejména v souvislosti s mými dětmi a jejich výchovou, mi na mysl často přichází, že jak se do lesa volá, tak se z něj i ozývá.

Co dělám v rozhlase:
Na Dvojce moderuji pořady Stříbrný vítr, Hudba, kterou mám rád, a společně s Janem Čenským také Příběhy z kalendáře. Dramaturgicky se starám o Noční Mikrofórum a Nedělní Dobré ráno. Na Vltavě provázím posluchače přímými přenosy i záznamy koncertů, nejčastěji v interpretaci Symfonického orchestru Českého rozhlasu, se kterým spolupracuji od roku 2000. Čas od času mě rozhlas vyšle i na pódium – třeba při festivalu Prix Bohemia Radio nebo při předvánočních koncertech s našimi slovenskými kolegy z RTVS.

Před rozhlasem:
…jsem v rodném Uherském Brodě zpívala a tancovala v souboru Olšava, který vedl můj otec, zpěvák a primáš. (Ozvěnou těch dní je kapela ČaroTaJ. Zpíváme v ní společně se sestrou Taťánou.) Také jsem musela docházet do hodin houslí, němčiny a angličtiny (jejichž význam jsem docenila mnohem později). V Brně jsem studovala muzikologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a obor hudební výchova – němčina na Pedagogické fakultě téhož ústavu. Po krátkém období profesního tápání (Ministerstvo zahraničních věcí, časopis Týden, ekonomický týdeník Euro) jsem šťastně zakotvila v médiích. Kmenově v Českém rozhlase, formou externí spolupráce i v České televizi.

Co mě baví:
V práci nikdy nekončící poznávání a jedinečná setkání. Okamžiky, kdy si povídáte s Liborem Peškem, Martinem Hilským, prof. Josefem Kouteckým, Eliškou Balzerovou, Jiřím Kyliánem, Radkinem Honzákem, Jiřím Dědečkem, Elínou Garančou, José Curou, Editou Gruberovou, Mischou Maiskym nebo třeba Juanem Diegem Flórezem, jsou přece samy o sobě úžasným honorářem. A v mnohém i inspirací.

Jinak mě baví leccos, knihy, filmy, voda, kolo, cestování a dobré jídlo. Nejkrásnější na tom je, že všechny tyto záliby sdílím se svými dětmi. 

Co mě nejvíc dostane:
Když jsou si lidé lidmi – navzdory funkcím a slávě.