Vystudoval etnologii i dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy s diplomovou a rigorózní prací na téma tetování (2003, 2004) a magisterskou prací o industriální elektronické hudbě – o EBM (2006). V roce 2011 dokončil doktorské studium v Ústavu etnologie FF UK, kde do roku 2015 částečně působil jako odborný asistent. Disertaci o antropologii umění obhájil na Katedře teorie kultury FF UK (2014), kde přednášel i etnologii kulturních areálů (Polynésie). V roce 2009 absolvoval stipendijní pobyt na University of Tokyo (komunikace vědy, profesor Osamu Sakura).
V letech 2000 až 2006 pracoval jako redaktor v České tiskové kanceláři (ČTK), posléze v týdeníku Euro coby editor a reportér (2006 až 2010). Poté působil ve zpravodajském portále Česká pozice; od roku 2013 do září 2019 psal pro Lidové noviny (věda, výzkum, školství). Od října 2019 do září 2023 vedl média Univerzity Karlovy a její magazín Forum; v roce 2023 byl na stáži v PR oddělení Universität Heidelberg. Od října 2023 je zástupcem šéfredaktora týdeníku Euro.
Na Univerzitě Palackého v Olomouci se v letech 2020 až 2022 věnoval výzkumnému projektu Sinophone Borderlands a popularizaci vědy. O dějinách tetování vydal dvě knihy (2005, 2014), napsal několik studií o vlasech včetně monografie Dějiny vlasů (Academia 2018). Nedávno vydal knihu Dějiny lidí (Academia 2022), jež obdržela cenu Magnesia litera a Cenu E. E. Kische. Se třemi přáteli publikoval knihu Science Communication (MatfyzPress 2023). Je ženatý, má čtyři děti.
Životní motto:
"Im Rhythmus Bleiben!"
Co dělám v rozhlase:
Zvuky a pořad Člověčiny.
Mimo rozhlas:
Noviny. Knihy. Večeře.
Co mě baví:
Žít a být s rodinou.
Všechny články
-
Umyj se, špindíro! Proč se kultury liší v tom, co považují za čisté?
Vyčistit zuby a spát nebo si před každým jídlem umýt ruce. Zvyky a pravidla, jimiž lidé udržují své tělo čisté, se mezikulturně liší. Jak se vyvíjela osobní hygiena?
-
Zločin a trest. Jak se liší právo a spravedlnost napříč světem?
Kdo není právník, těžko bude znát všechny platné zákony. Pravidla, jimiž se společnosti řídí nebo trestají některé činy, přitom zavádějí i kultury, které neznají písmo.
-
Od pěstního klínu k vesmírným lodím. Jak lidstvo začalo vyrábět nástroje i roboty?
První nástroje zhotovili pravěcí lovci, aby si usnadnili lov a konzumaci plodin. Už netvoříme pěstní klíny, ale sofistikované stroje, které místo lovu usnadňují práci.
-
Králové, náčelníci nebo faraoni. Kde se kromě antiky rodila demokracie?
Každé společnosti někdo vládne a rozhoduje, kam bude směřovat. Král, císař, prezident, faraon, kmenový náčelník nebo někdo, koho komunita vnímá jako autoritu.
-
Sklenku vína? Ne, raději betel! Proč požíváme látky, kterými měníme své vědomí?
Ayahuasca, peyotl, tabák, káva či alkohol. Látky, které mění vědomí nebo nabudí organismus, si dopřávají Evropané nebo i původní obyvatelé Ameriky či Melanésie.
-
Kolik známe věčných lovišť? O různých projevech loučení se zemřelými
Jak se svět loučí se zesnulými? Někde tělo uloží do rakve, jinde se z těla stane mumie, anebo jen popel. Rozloučení nabývá v různých kulturách rozličných podob.
-
Jak vznikají a zanikají národy? O touze člověka někam patřit
Pro Čechy sehrál klíčovou roli v národním uvědomění jazyk, pro Papuánce bankovky. Lidé touží patřit do většího celku: do kmene, do společenství nebo k národu.
-
Servírujeme pazneht medvědí! Co nejbizarnějšího jedl Zdeněk Pohlreich?
Fritované sýkorky, nebo třeba cvrčci na citrónové šťávě. Pestrost lidstva zakusíte právě na pokrmech. Mluvit o tom bude host nejpovolanější, šéfkuchař Zdeněk Pohlreich.
-
Za sex zazdít zaživa! Jak se liší zákazy pohlavního života?
Trest za cizoložství, tabu incestu či věkové hranice pro legální pohlavní styk. Nutkání kontrolovat či omezovat projevy sexuality je vlastní všem kulturám.
-
Teď patříš mezi nás! Jaké iniciační rituály nejvíce bolí?
Válení se v rozžhaveném popelu, zjizvení zad lasturou nebo kousnutí mravenci. Bolestivé rituály, jimiž starší členové společenství zasvěcují ty mladší.