Josef Veselý

Navrhuji vám opustit svět vysoké, vyšší i té nejvyšší politiky, navrhuji vám dokonce se vzdálit z města, ve kterém se toho u nás upeklo nejvíc.

„Když jsme přišli do Čech, nenalezli jsme ani otce, ani matku, ani bratry, ani sestry, ani koho známého.“

Sledujeme čtrnáctiletého Karla a jeho stejně nezletilou manželku Blanku, jak opouštějí Paříž a vydávají se do Lucemburku, kde měl princ zastoupit svého otce Jana.

V tomto, tedy stém dvacátém druhém pokračování Toulek českou minulostí si český král Jan Lucemburský vzpomene, že má syna, který je už čtvrtým rokem v internaci.

Tato schůzka je v pořadí 121. a zároveň první z těch, které věnujeme Karlovi IV. Což byl - jenom tak mimochodem - vůbec první český král, který dovedl číst a psát.

Po Božích tajemstvích pátrat, co jsou, i po nebi ustaň! Poněvadž smrtelný jsi, též o to, co smrtelné, pečuj! 

Francouzský maršálek a jeho lidé, vidouce, že se Angličané chystají k odporu, obrátili se a hanebně se dali na útěk. 

Zveme vás na královskou schůzku. Ten krále byl desátý český a první lucemburský. Jmenoval se Jan a žil hlavně svým rytířstvím, službou jiným.

„Léta Páně 1327 vrátil se opět český král Jan z rýnských krajin a přijel do města Pražského.“ 

„Léta Páně 1321. český král Jan, vrátiv se ze svého Lucemburského hrabství, přijel do Prahy a po patnácti dnech uspořádal na Pražském tržišti turnaj.“