Narodil jsem se, a s krátkou přestávkou, kdy jsem žil v Ostravě a Českém Těšíně, kde jsem vystudoval Janáčkovu konzervatoř a byl v angažmá v různých divadlech, žiji v Praze.

Vltavu jsem poprvé v životě slyšel a pak už poslouchal u jedné z mých mnoha starých tet, která se jmenovala Antonie Brejchová, která se úplně marně snažila mě vzdělávat v oblasti vážné hudby a doprovázela mě stejně marně do houslí, klavíru a dokonce na flétnu k profesoru Žilkovi…bylo mi asi mezi pěti až šesti lety. 

V té samé době se u nás doma poslouchala Vltava a Svobodná Evropa, nic jiného se vlastně ani poslouchat nedalo…Hudbu jsem zdědil po svých sourozencích a spoustě přátel, takže jsem od dětství poznal Velvet Underground, Psí vojáky, jazz a Toma Waitse, dál jsem se bohužel moc neposunul. Do rádia mě poprvé přivedl Josef Vomáčka v mých asi čtrnácti letech. „Červenou“ tedy to světlo ve studiu mi poprvé vysvětlil Petr Mančal a spolu s Michalem Burešem mě do teď učí číst a přemýšlet.

Jako hlasatel na Vltavě jsem „v záběhu“ od léta 2021. Mluvit minutu nebo dvě není tak velký problém, ale mluvit přesně minutu, nebo přesně dvacet vteřin….spočítat si délku s reklamou….to je „vyšší škola jízdy“.

Rádio je film, divadlo a velká láska…..děkuji a přeji příjemný, ničím a nikým nerušený poslech.