Kvalita pohádek ve vysílání ČRo
Povinností dramaturgie je starat se o klasický odkaz, ale stejně tak i dbát na rozvíjení rozhlasových slovesných žánrů ve všech ohledech – obsahovém, interpretačním, formálním.
Vážení pracovníci Českého rozhlasu,
jsem věrný posluchač Vaší stanice. Nejraději poslouchám v sobotu hry pro mládež, v neděli pohádky pro děti a večer rozhlasové hry.
V poslední době se kvalita některých výše zmíněných pořadů (mám na mysli pohádky) zhoršila natolik, že nevycházím z údivu, jak je možné, že takové bláboly si vůbec někdo může dovolit pustit do éteru.
Co se v redakci vysílání stalo? Rozhoduje o tom, co se bude vysílat, někdo, kdo vůbec nemá vkus a lásku k lidové slovesnosti a kvalitním pohádkám, nebo přišel příkaz z vlády, že klasické a po všech stránkách kvalitní pohádky, a tím nemám na mysli jenom pohádky české, ale například i klasické orientální pohádky a pohádky dalších kulturních národů, se prostě dlouhodobě hned tak vysílat nebudou?
Já bych ale ráda na vlnách rádia slyšela pohádky od Boženy Němcové, Erbena, Andersena a dalších literárních velikánů. Pohádky po jazykové i obsahové stránce dokonalé. Takové, co mají tu příslovečnou "hlavu a patu".
Ne tedy takové ubohé ptákoviny, jakou byla např. poslední nedělní pohádka, ve které zaznělo např. i slovo "prča" nebo „vole!“
Chápu, že novodobí autoři si chtějí vydělat na svůj chleba, ale ať píší něco slušného a v těch hrách ať vynechají nespisovnou češtinu, nesmyslné nervy drásající ruchy i případné vulgarismy. Máme spoustu nádherných pověstí, které by stálo za to zdramatizovat a vysílat jako legendy, pohádky nebo pověsti.
Doufám, že se nad mým dopisem zamyslíte a v nejbližší možné době uvedete některou z klasických pohádek našich národních autorů.
Děkuji za kladné vyřízení své žádosti.
M. B.
______________________________________________________________________
Vážená paní,
Podatelna Českého rozhlasu mi předala Váš dopis z 30. 10. 2019. Projednal jsem jej na své včerejší schůzce s šéfredaktorem Dvojky Ondřejem Nováčkem. Dovolte, abych k tématu, které zmiňujete, přičinil několik poznámek.
Mohu jednoznačně vyloučit, že by dramaturgii Českého rozhlasu ovlivňoval kdokoli zvenčí – předpokládám, že jste „příkaz z vlády“ myslela jako nadsázku, ale v úvahu by mohly přicházet například zájmy organizací zastupujících autorská či interpretační práva. Takový tlak v Českém rozhlase neexistuje. Dramaturgie postupuje zcela nezávisle. Její povinností je nejen starat se o klasický odkaz reprezentovaný například jmény, která zmiňujete, ale stejně tak dbát na rozvíjení rozhlasových slovesných žánrů ve všech ohledech – obsahovém, interpretačním, formálním. Jako v každé oblasti umělecké tvorby, i zde je nutno počítat s tím, že hledání nových autorů a způsobů zpracování může být provázeno problémy, nedostatky, to je riziko, kterému se nevyhne žádná kulturní instituce. Uznávám, že v žánru pohádky se každý problém hodnotí přísněji, neboť je určený primárně dětskému vnímateli. Nejspolehlivějším soudcem je čas, který prověří hodnotu každého díla. Nepovedené tituly nalezneme zrovna tak mezi klasickými pohádkami jako těmi moderními, a naopak, je řada nádherně provedených textů klasické literatury stejně jako pohádek současných autorů. Proto bych se přimlouval za to, abychom přiznali rozhlasové dramaturgii právo na sledování aktuálních trendů i za cenu občasných dílčích nedostatků. Jinak se Český rozhlas stane institucí muzeálního typu a to koneckonců nepřipouští ani Zákon o Českém rozhlase.
Co se týče vulgarit v dílech pro děti, opakovaně jsem jednal s příslušnými pracovníky Českého rozhlasu a sděloval jim negativní ohlasy posluchačů. Hájí se tím, že každé slovo na hranici vulgarity pečlivě váží, sledují, zda má význam ve struktuře textu. Bezesporu je nutno tvorbě pro děti věnovat maximální pozornost i v tomto citlivém aspektu, v tom s Vámi naprosto souhlasím a vyjádřil jsem to i v debatě s šéfredaktorem Dvojky.
I na základě mých jednání se dramaturgie Dvojky bude od příštího roku více zaměřovat na to, aby v tradičním čase určeném pohádce, tedy v neděli od 13 hodin, zněly na Dvojce spíše tituly prověřené časem, a pokud budou uváděny premiéry nových děl, bude se dbát na to, aby nešlo o experimenty v žádném ohledu toho slova.
Věřím, že mou odpověď přijmete s pochopením.
Přeji Vám příjemný víkend a srdečně Vás zdravím.
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu