Česko se propadá v žebříčku svobody tisku

Ombudsman blog (ilustrační foto)
Ombudsman blog (ilustrační foto)

Reportéři bez hranic ve své nejnovější zprávě varují před rozpoutáváním nenávisti k novinářům i změnami v mediální legislativě.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnila v dubnu každoroční zprávu o stavu tiskové svobody ve světě doprovázenou žebříčkem zemí seřazených na základě zjištění RSF od nejsvobodnějších po ty nejméně svobodné. Česká republika si ve srovnání s ostatními zeměmi meziročně pohoršila o 11 pozic a spadla na 34. místo. Z evropských států zaznamenala výraznější propad pouze Malta, která klesla o 18 míst.

Přestože Evropu jako celek vnímají Reportéři bez hranic jako stále nejbezpečnější region z hlediska tiskové svobody, upozorňují na pokračující negativní trend posledních let. Kromě nejextrémnějších projevů útoků na svobodnou žurnalistiku, kterými byly vraždy maltské novinářky Daphne Caruanaové Galiziové a slovenského novináře Jána Kuciaka, nabývají na četnosti a síle zejména verbální projevy nenávisti vůči novinářům, často zaznívající i z úst politiků. To autoři zprávy ilustrují mimo jiné vystoupením českého prezidenta Miloše Zemana, který loni v říjnu na setkání s občany držel v ruce maketu samopalu s nápisem „Na novináře“. Příklady z jiných zemí zahrnují výrok albánského premiéra Ediho Ramy, který označil novináře za „veřejné nepřátele“, nebo očerňovací kampaň proti některým srbským žurnalistům vedenou tamními provládními médií.

Jako druhou zásadní hrozbu pro tiskovou svobodu uvádí zpráva RSF vládní intervence v podobě účelových změn v mediálních legislativách. To je případ například Chorvatska nebo Černé Hory, kde vládnoucí strany tímto způsobem získávají čím dál větší kontrolu nad tamními veřejnoprávními médii. Kontroverzními zůstávají z pohledu tiskové svobody snahy některých zemí o implementaci legislativy pro boj proti tzv. fake news, jež někteří vnímají jako pozitivní krok k ochraně kvalitní žurnalistiky, jiní jako nepřijatelný zásah do svobody projevu.

Stav tiskové svobody v jednotlivých zemích je zjišťován dotazníkovou metodou a vyhodnocován na základě řady kritérií, jako je míra transparentnosti, míra pluralismu nebo podoba mediální legislativy. Letošní žebříček zahrnuje 180 zemí. Stejně jako loni se na prvním místě umístilo Norsko, za ním následují Švédsko a Nizozemsko. Na opačném konci pořadí se nachází Severní Korea. Celý žebříček najdete zde.