Ladislav Fuks: Kchonyho cesta do světa. Příběh o židovském chlapci, který toužil cestovat

24. září 2023

Kchony chce vidět Řím, Cařihrad i Palestinu, „širý, pestrý a rozmanitý svět“, ačkoliv byl zatím nejdál na Karlštejně. Jeho otec je rabín z jeruzalemské synagogy, maminka je chorá. Chystají se společně na dalekou cestu do Londýna. Je předjaří roku 1939…

Čte: Jiří Valůšek
Napsal: Ladislav Fuks
Dramaturgie: Alena Blažejovská, Zdeněk Grmolec
Zvukový mistr: Michal Zelinka
Režie: Lukáš Kopecký
Natočeno: v roce 2014

„Smutek je žlutý a šesticípý jako Davidova hvězda.“

V povídce Ladislava Fukse vzpomíná šestnáctiletý Michael na svého židovského kamaráda Kchonyho. Jednoho dne jeho spolužák ale nepřijde do školy. Schyluje se ke druhé světové válce.

Kchonyho cesta do světa vyšla spolu s dalšími pěti povídkami v knížce Mí černovlasí bratři (1964). Jednotlivé příběhy jsou propojeny postavou vypravěče, dospívajícího Michaela, autorovým alter ego, který vidí, jak ho nacistická zvůle postupně připravuje o židovské kamarády a spolužáky.

Na povídkovou knihu Mí černovlasí bratři volně navazuje román Variace pro temnou strunu (1966). 

Ladislav Fuks

Ladislav Fuks se narodil 24. září 1923 v Praze do rodiny policejního úředníka. Po válečné maturitě na gymnáziu v Truhlářské ulici byl totálně nasazen na správě statků v Hodoníně. Po válce studoval na Univerzitě Karlově v Praze filozofii, psychologii, dějiny umění a pedagogiku.

Po ukončení studia pracoval jako úředník v papírnách, byl odborným pracovníkem Státní památkové správy v Praze a poté odborným pracovníkem Národní galerie. Po úspěšném přijetí svého prvního románu Pan Theodor Mundstock (1963) se věnoval pouze literatuře.

Ladislav Fuks, spisovatel v roce 1988

Talentovaný spisovatel, vzdělaný intelektuál a milovník umění neprožil příliš šťastný život. Jeho otec byl autoritativní policejní úředník, s nímž si příliš nerozuměl. Jako student těžce nesl perzekuci židovských spolužáků.

Období dospívání bylo pro něj složitější než pro jeho vrstevníky, protože si začal uvědomovat svou homosexualitu. Vzpourou proti vlastní nechtěné jinakosti byla Fuksova svatba s Giulianou Limiti, pocházející z bohaté a vlivné italské rodiny, od níž po dvou týdnech utekl a skončil v psychiatrické léčebně.

Většina Fuksových literárních textů obsahuje autobiografické prvky. Protože sám trpěl kvůli své sexuální orientaci pocitem vyvrženosti a ohrožení, dokázal se i jako nežidovský spisovatel vžít do pocitů Židů za války.

V roce 1963 vyšel Fuksův první román Pan Theodor Mundstock o židovském úředníkovi, který trpí hrůzou z transportu do koncentračního tábora. Zájem o jeho zfilmování projevil Charlie Chaplin i Roman Polanski. Židovské téma najdeme i v jeho povídkové sbírce Mí černovlasí bratři (1964).

Rudolf Hrušínský ve snímku Spalovač mrtvol (1969)

Nejznámějším Fuksovým dílem je groteskní hororová novela o zlu skrytém pod maskou dobrotivosti Spalovač mrtvol (1967), podle níž režisér Juraj Herz natočil v roce 1968 stejnojmenný film, v němž hlavní roli pracovníka krematoria Karla Kopfrkingla ztvárnil Rudolf Hrušínský. V roce 2017 byla v Českém rozhlase natočena stejnojmenná rozhlasová dramatizace.

Rozhlasovou podobu dostalo i další dílo Ladislava Fukse, a sice Příběh kriminálního rady (1971), příběh o vztahu despotického otce a jeho plachého dospívajícího syna. Čtrnáctidílnou rozhlasovou četbu v roce 2013 načetl herec Jan Hartl.

V sedmdesátých letech Fuksova tvorba podléhala dobové ideologii a nedosahovala literární hodnoty jeho předchozích próz – například vyprávění o dětství Julia Fučíka Křišťálový pantoflíček (1978). Na tvorbu šedesátých let navázal autor až svým posledním románem Vévodkyně a kuchařka (1983).

Ladislav Fuks zemřel 19. srpna 1994 v Praze ve svém bytě podobajícím se muzeu zvláštních rekvizit. Před smrtí systematicky zničil vše, co nechtěl sdílet, protože tvrdil: „Nejúplněji jsem obsažen jen a jen ve svých knihách. Bude-li je někdo číst za sto let, nebude ho zajímat, jaký jsem byl já. Pokud ano, tak si mě stvoří z toho, co si přečetl.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.