Libor Dvořák

Další signál vynuceného ruského obratu na východ – také tak bychom bez uzardění mohli pojmenovat Putinovu návštěvu Pekingu z počátku tohoto týdne. 

Propaganda na ruských školách samozřejmě fungovala vždycky, od sovětských dob, které byly indoktrinací nejpokrokovější světové ideologie prolezlé už od sovětské epochy.

Aby se Spojené státy vyhnuly tzv. shutdownu, 30. září schválily dočasný rozpočet na 45 dní, do kterého se ovšem nevešel balíček další pomoci Ukrajině. 

Ač se to na první pohled nezdá zrovna pravděpodobné, Rusko a Hamás už dlouhou dobu udržují nadstandardní vztahy a vykazují celou řadu styčných bodů.

Kdo v posledních dnech viděl záběry ze silnice, vedoucí Lačinským koridorem, což je jediná spojnice mezi karabašským územím a Arménií, zřejmě nevěřil vlastním očím.

Zahřeje Ázerbájdžán Bělehrad i Tiranu, ptají se novináři, když si uvědomují, že ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev loni i letos navštívil několik evropských metropolí.

Podrobnosti brutálního účtování nezletilého potomka čečenského krutovládce s ruským občanem Nikitou Žuravelem v Rusku samotném postupně ustupují do pozadí.

Téma Plus Libora Dvořáka se zaměří na sovětské a poté ruské pokusy o hospodářské reformy, a to počínaje dobou perestrojky až po dnešek. 

21. září byl z Bulharska z rozhodnutí Státní agentury pro národní bezpečnost vyhoštěn ruský občan, představitel moskevského patriarchy při Bulharské pravoslavné církvi.

Ruští odborníci, kteří debatovali o budoucnosti „Ruska po Putinovi“, se se v řadě bodů shodli skoro jednomyslně. Země není připravena k nějaké klasické lidové revoluci.