Patřím mezi ty šťastlivce, pro které je rozhlasová práce zároveň potěšením a nikdy, ani po řadě dlouhých let, je nenudí. Koho by taky nudilo, když každý den je jiný, přináší jiná témata a člověk potkává při práci množství pestrých lidských typů, mnohdy opravdu úctyhodných. Pracuji, a při práci se stále učím něco nového, ale také si ověřuji trvalou hodnotu toho, co věděli už dávno naši předkové.
V současné době mám to štěstí, že mohu pracovat na pořadech, které mi umožňují tzv. hlubší ponor. Nad pořady Hovory a Vertikála, které se vysílají na ČRo Plus, se potkávám s lidmi pozoruhodnými a excentrickými, i s lidmi, kteří jsou nenápadnými dělníky na vinici Páně a já před nimi hluboce smekám.
Jinak jsem rozhlasový univerzál, mám v základech přibližně 15 let denní zpravodajské práce na Radiožurnálu, ale třeba také několik let práce na Hovorech z Lán s prezidentem Havlem, přenosy významných událostí, diskusní pořady na ČRo Dvojce (nyní občas alternuji v pořadu Jak to vidí), jednu dobu jsem psala pro tuto stanici fejetony, což byla opravdu roztomilá práce, roky jsem pracovala na Dotecích víry na Radiožurnálu atd. Obecně bych řekla, že když mi někdo nabídne nějakou práci na jakékoli stanici, řeknu okamžitě ANO a pak teprve pátrám po podmínkách.
Miluji principy této práce: je multidisciplinární - musíte mít radary na zajímavá témata, musíte je umět promyslet, musíte si umět vybrat, koho oslovíte a musíte to umět buď zpracovat do pořadu, nebo odvysílat živě, nebo obojí, improvizovat můžete jenom, když se cítíte pevní v kramflecích, musíte být poctiví v přípravě, otázky musíte dávat tak, aby se nenudil ani host, ani posluchači, ani vy sami, musíte umět pracovat rychle a přitom soustředěně...Témata si můžete klidně promýšlet doma při vaření guláše, ale musíte si je taky umět prosadit a obhájit před šéfy... A musíte umět přemoci sami sebe, své slabosti a démony: když je vám ouvej, a přesto musíte vysílat, protože tak to prostě v rádiu je.
Na veřejnoprávním rozhlasu mám ráda jeho osobité charisma: je to místo se specifickou tvůrčí atmosférou, lehce ležérní a uvolněné, a přitom nesmírně výkonné. Jsem ráda jeho součástí.
Všechny články
-
„Už přijde Ježíšek?“ Proč jsou Vánoce v Česku tak oblíbené
Utíkání, nouze, odkázanost na lidskou laskavost, to jsou témata, které se podle evangelické farářky Alexandry Jacobey objevují v evangeliu.
-
Kladu si otázku, na co, po bezproblémových 35 letech potřebujeme smlouvu s Vatikánem, ptá se teolog
Vláda Petra Fialy má ve svém programovém prohlášení i zmínku o smluvní úpravě vztahů mezi ČR a Svatým stolcem. V tuto chvíli budí emoce jeden z 16 článků smlouvy.
-
Co to znamená synodální proces?
Podnítit a rozvíjet synodální proces bylo od papeže Františka vizionářské, říká biskup Zdenek Wasserbauer.
-
Prošel jsem neuvěřitelným množstvím zaměstnání. Tam jsem poznal, jak lidé žijí, říká filozof Kroupa
Filozof Daniel Kroupa dostal 28. října Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy. „Když mi ho prezident předával, ptal jsem se, jestli ho můžu propůjčit své manželce,“ říká.
-
Osobnosti roku 1989? Havel, Malý a s opačným znaménkem je to Zeman, říká kněz Tomáš Halík
Události 17. listopadu 1989 tehdy hlavně zahraniční novináři nazvali sametovou revolucí. „Každý přechod režimu by měl být něco mezi dvěma extrémy,“ říká kněz Tomáš Halík.
-
Řád bektášíja prosazuje náboženskou toleranci. Důležitou roli už má i v politice, říká tlumočnice
Může se na území albánského hlavního města Tirany ustavit samostatný stát, jakási muslimská obdoba katolického Vatikánu?
-
Na zesnulé vzpomínejte s láskou. V blízkém kruhu i s přáteli, nabádá pohřební průvodce
„Dušičky nás zapojují do velkého proudu naděje,“ říká v debatě Vertikály Benedikt Mohelník, člen Dominikánského řádu.
-
Orient vždy lákal lidi, protože si v něm mohli projektovat své sny, říká arabista Ostřanský
„Představa Orientu se od toho skutečného velmi liší,“ popisuje v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus Ostřanský.
-
Stáří je největší přednost lidstva, míní socioložka Vidovičová
„To, že stárneme, totiž znamená, že neumíráme předčasně,“ říká v debatě Vertikály socioložka Lucie Vidovičová z Katedry sociologie Masarykovy univerzity (MU).
-
Nové technologie pomáhají, ale musíme je hlídat, myslí si kancléř českobratrské církve
Sociální sítě a internet jsou všude, dostávají se i do práce humanitárních a charitativních organizací. S nimi přichází ale i výzva k ochraně před možným zneužitím.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »