Lucie Korcová
vede programové řady Téma Plus, Příběhy 20. století a Hlasy paměti
Lucie Korcová působí v Českém rozhlase od ledna 2020. Jako reportérka se ve vysílání Radiožurnálu a ČRo Plus zaměřovala na moderní historii. V roce 2022 se podílela na přípravách čtyř speciálních historických rekonstrukcí v projektu Operace ANTHROPOID – u příležitosti 80. výročí úspěšného útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Byla také spoluautorkou a moderátorkou podcastové série Hrdinové. Jedním z hostů byla i tehdejší prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová.
Od června 2024 je dramaturgyní Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika, kde pokračuje v přibližování historie posluchačům. Podílí se na přípravě pořadů Téma Plus a Příběhy 20. století. Zaštiťuje také uzavřené podcastové série a dál se věnuje autorské dokumentární a publicistické tvorbě.
V minulosti pracovala ve zpravodajství České televize.
Ve volném čase čte hodně knihy a zároveň pracuje na další vlastní. Hlavu si chodí čistit do hor – za každého ročního období i počasí.
Všechny články
-
„Je pro mě úleva, že nejde sám.“ Ornitologa Wahla a parašutistu Nechanského popravili stejného dne
Muž, který miloval přírodu a neváhal se postavit nacistům ani komunistům. To byl Veleslav Wahl. Jeho život ovlivnilo setkání s parašutistou Jaromírem Nechanským.
-
BONUS: Kazatel a vrah – přátelství z lágru jim vydrželo celý život
Poslechněte si pokračování příběhu adventisty Miloslava Bláhy. V lágru se spřátelil s Vojtěchem Matyášem, který za sebou měl těžký život, na jehož konci byla vražda.
-
„V sobotu pracovat nemohu.“ Adventistu Bláhu poslali komunisté za jeho principy na šest let do lágrů
„Nebyl jsem proti komunismu, než jsem je začal poznávat sám na vlastní kůži,“ vzpomínal Miloslav Bláha.
-
BONUS: Nebezpečný precedens. Československo promlčelo zločiny odsunu, Německo nakonec volilo jinak
Československo už v roce 1946 schválilo zákon, který říkal, že žádné zločiny – včetně vraždy – spáchané od začátku okupace do října 1945 nebudou trestně stíhány.
-
Otázka viny. Karl Jaspers nabídl po válce lidstvu i Německu způsob, jak se postavit k selhání
Krátce po druhé světové válce vydal filozof Jaspers knihu Otázka viny. Vinu, německy Shuld, rozdělil do čtyř kategorií – na kriminální, politickou, morální a metafyzickou.
-
BONUS: V nejtěžších chvílích musí člověk hledat světlo. Otu Mádra komunisté nezlomili
Katolický kněz Oto Mádr strávil patnáct let v komunistických věznicích. Nejtěžší chvíle ale prožil ještě ve vyšetřovací vazbě.
-
Pradědeček bojoval proti nacistům, říkalo se doma. Byla to pravda? Poslechněte si skutečný příběh
O svém pradědovi dokumentaristka věděla, že ho za války zatklo gestapo, alespoň to pravila rodinná legenda. Sám Jaroslav Malák o svých „válečných letech“ ale moc nemluvil.
-
Quotidie morior – umírám kdykoliv. Příběh kněze Oty Mádra, který stál na straně svědomí a víry
Mádra odsoudili komunisté na doživotí. V komunistických věznicích nakonec strávil patnáct let. Ani v těch nejtěžších chvílích ale nepřestal jednat podle svého svědomí.
-
BONUS: Karel Pecka. Muž určený k likvidaci
V necelých 21 letech byl zatčen a po krutých výsleších odsouzen na 11 let. Trest si bez pěti měsíců odseděl celý.
-
Nedali nám nic k pití. Měli jsme žízeň. Tak jsme pili radioaktivní vodu, vzpomínají na uranové lágry
Československo nabídlo Sovětskému svazu snadný přístup k uranu, který Sověti potřebovali pro atomové zbraně v době studené války. Těžili ho desetitisíce politických vězňů.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »