Lucie Korcová

Československo nabídlo Sovětskému svazu snadný přístup k uranu, který Sověti potřebovali pro atomové zbraně v době studené války. Těžili ho desetitisíce politických vězňů.

Bylo 13. července 1943, když zhruba 1500 německých vojáků napochodovalo do obce Český Malín na Volyni. Obyvatele vyhnali na náměstí a muže oddělili od žen a dětí.

Hluboké rány způsobené především druhou světovou válkou se nesmazatelně vryly nejen do tváře Volyně, ale i do příběhů volyňských Čechů.

Uplynulo jen sedm let od konce druhé světové války, když ve vykonstruovaném procesu stanulo před soudem čtrnáct lidí. Jedenáct z nich bylo židovského původu.

Stalin spoléhal na to, že nový židovský stát se stane vazalským, komunistickým státem. K tomu ale nikdy nedošlo.

V bonusovém dílu se Hlasy paměti vrací k příběhu Luboše Jednorožce a jeho otce Antonína. Vyšla mu jeho finta s předstíráním duševní nemoci i potřetí? 

V listopadu 1941 gestapo rozbilo a postupně zatklo čtyřčlennou odbojovou skupinu. V jejím čele stáli náčelník břevnovského Sokola Jednorožec a jeho kamarád Malák.

Jaký byl osud Přemysla Pittera po konci druhé světové války a následném nástupu komunistů k moci v Československu? Poslechněte si bonus Hlasů paměti.

„Mně na jeho příběhu přijde hrozně důležité, že nerozlišoval, o jaké děti se jedná. Jestli jsou židovské, české, nebo německé,“ upozorňuje novinářka Lucie Korcová.

Ve třetím bonusu Hlasů paměti se Lucie Korcová vypravila do Bedřichova za Miroslav Bícou – výborným vypravěčem a především legendou Horské služby v Jizerských horách.