Lucie Korcová

Vyhlazení Lidic, poprava studentů 17. listopadu 1939, tisíce obětí stanného práva po atentátu na Heydricha. To vše spojuje jediné jméno: Karl Hermann Frank.

Na jaře 1944 měl Adolf Burger pocit, že se snad stal zázrak. Nacisté ho živého propustili z Osvětimi. Místo vytoužené svobody ale skončil v takzvané ďáblově dílně.

Dunění děl, střelba a rachot tanků – zlověstná melodie války se na jaře 1945 začala linout i českým územím. Kromě strachu a děsu v sobě ale tentokrát nesla i naději. 

Jeho příběh je jak z hollywoodského velkofilmu. Adolf Burger v knize Ďáblova dílna popsal nejen peklo koncentračních táborů i největší nacistickou padělatelskou akci.

Dokumentarista Adam Drda totiž vyzpovídal ornitologa Petra Voříška z České společnosti ornitologické, jednoho z autorů publikace Pražské ptactvo 1800–2020

Muž, který miloval přírodu a neváhal se postavit nacistům ani komunistům. To byl Veleslav Wahl. Jeho život ovlivnilo setkání s parašutistou Jaromírem Nechanským.

Poslechněte si pokračování příběhu adventisty Miloslava Bláhy. V lágru se spřátelil s Vojtěchem Matyášem, který za sebou měl těžký život, na jehož konci byla vražda.

„Nebyl jsem proti komunismu, než jsem je začal poznávat sám na vlastní kůži,“ vzpomínal Miloslav Bláha.

Československo už v roce 1946 schválilo zákon, který říkal, že žádné zločiny – včetně vraždy – spáchané od začátku okupace do října 1945 nebudou trestně stíhány. 

Krátce po druhé světové válce vydal filozof Jaspers knihu Otázka viny. Vinu, německy Shuld, rozdělil do čtyř kategorií – na kriminální, politickou, morální a metafyzickou.